Kratochvilův totalitní lis

30. červen 2009

Jiří Kratochvil by nás nejvíc překvapil, kdyby dějiště románu umístil jinam než do svého domicilu. Je uhranutý brněnskou moderní architekturou, není tedy divu, že za hrdinu si zvolil architekta. A dál: vrací se do padesátých let, jež má rodinnou zkušeností zadřená pod kůží. Tentokrát to dává najevo už podtitulem: románový Slib označil jako "rekviem na padesátá léta". Rekviem vpravdě makabrózní.

Invenční architekt Modráček má po létech úspěšné projekční práce smůlu: padesátá léta mu vnutila svěrací kazajku uniformní stavební sorely. (Přitom i za války dostal mimořádný, třebaže nacisticky kuriózní úkol.) Navíc se do hledáčku tajné policie po únoru 1948 náhodou dostane jeho žena a doplatí na to životem, a odtud se rozvíjejí všechny nitky příběhu. To vše vypadá docela věrohodně, doba byla už taková, že většina obětí byla docela nevinných. Děje, jež kolem toho snuje Kratochvil, jsou vpravdě groteskní - ostatně i na to jsme v jeho knihách zvyklí.

Mýlili bychom se však, kdybychom četli Slib jako variaci Kratochvilových témat a postupů. Pravda, slib pomsty dovede architekta k postupnému vytváření paralelního světa, jak jinak než fantaskního. Na jeho počátku je sklepní kóje pro uvěznění jednoho viníka, vyšetřovatele Lásky, a na konci pak už rozsáhlý labyrint brněnského podzemí, z logiky strachu zalidněný náhodě vytvářeným společenstvím, jež se strukturovalo obdobně, jako tomu bylo nad zemí: věznitel - věznění. Kratochvil exponuje tuto zkušenosti záměrně, vyjádřil to explicitně: "Národ potřebuje čas od času ten totalitní lis jako prase drbání, potřebuje své mučedníky a hrdiny, jinak se brzy zoufale rozplizne a rozblátí, jak to vidíme dnes, změní se v hromady sraček."

Jiří Kratochvil

Variace se týká využití přiznaných motivů: z Vladimíra Nabokova je tu trest uvěznění do koupací vany - u Kratochvila namísto vany získané zlaté křeslo, kuriózní základ podzemního města, a Dürenmatta pak rekviem na detektivní román. Jak s touto inspirací autor naložil, to už je čiročirý brilantní Kratochvil: tentokrát dokonale fantaskní, ale v základě mrazivě dějinně reálný, s přesahem do morality až současné.

autor: Vladimír Karfík
Spustit audio

Více z pořadu