Kuba v krizi
Koncem loňského roku se u nás hojně připomínalo, že už 20 let žijeme ve svobodě. Dodnes ale existují země, které se z komunistické totality zatím nevymanily. Jednou z nich je Kuba. Je těžké spekulovat nad otázkou, jak dlouho se tam ještě současný režim udrží. Z náznaků se ale zdá, že jeho dny jsou sečteny. Z čeho se to dá vyčíst?
Některé věty vstupují s velkými osobnostmi do dějin. Stalo se to například, když řekl papež Jan Pavel II. při první návštěvě Polska svoje slavné „Nebojte se“. Nebo když u nás kardinál Tomášek v kritické chvíli prohlásil, že církev je na straně národa. Nebo když čerstvě zvolený prezident Václav Havel konstatoval, že naše země nevzkvétá. Teď zazněla podobná slova z daleké Kuby, která stále ještě čeká na příchod svobody.
Tamní kardinál Ortega prohlásil, že Kuba je v krizi. A ta je podle něj nejhorší za poslední léta, takže lidé začínají otevřeně kritizovat nefunkční socialistický systém a stalinistickou byrokracii. Změna je podle něj nutná, musí přijít rychle a prvním krokem vlády by mělo být propuštění politických vězňů. Kardinál Ortega připomněl smrt disidenta Orlanda Zapaty, který držel ve vězení 85 dní hladovku. Připomněl také pronásledování takzvaných Dam v bílém – což jsou manželky a matky vězněných či zavražděných disidentů.
Otevřenost kardinálových slov reflektuje nepochybně rostoucí nespokojenost obyvatel Kuby. Ortegovi je 73 let a u mnoha lidí se těší velké úctě – už proto, že 60. letech minulého století ho komunistický režim poslal do vězení. Podobně jako Jan Pavel II., i on by nepochybně rád viděl příchod svobody do své země. Mimochodem, po návštěvě tohoto papeže v Havaně prohlásil, že kubánská kultura je křesťanská, ale režim se snaží 50 let víru likvidovat. Vyjádřil se tehdy také k otázce národního smíření, když dal najevo, že se může týkat lidí, nikoliv ideologií.
Je zajímavé, že se komunistický režim drží na Kubě i na počátku 21. století. V posledním období sice přišel prezident Raúl Castro s nesmělými kroky směrem k ekonomickým reformám, politika je ale nadále tabu. Tak jako jinde ve světě, i na ostrově nesvobody komunistické totalitě v podstatě odzvonilo, její konec může být ale ještě dramatický. I proto jsou morální autority typu kardinála Ortegy mimořádně důležité.
