Kdy je židovský Nový rok a kolik jich vlastně je?

Tradiční židovský kalendář zachází s časem jinak než kalendáře římského původu. Zatímco juliánský a gregoriánský kalendář berou za základ sluneční rok, a ten pak dělí na menší celky, měsíce v židovském kalendáři trvají opravdu jeden měsíc, tedy 29 nebo 30 dní, po které Luna obíhá kolem země. Problém ovšem je, že dvanáct oběhů měsíce kolem Země nevydá 365 dní slunečního roku. Jednou za čas se tedy musí jeden měsíc přidat, aby židovský měsíční kalendář nekulhal za slunečním cyklem, který stanovuje roční období a tedy i zemědělský cyklus. To znamená, že dny židovských svátků se neustále posouvají oproti datům občanského kalendáře vzad, aby jednou začas zas poskočily vpřed. A proto se nikdy nedá říci, že židovský Nový rok nebo jiný významný den připadá na tolikátého a tolikátého tolikátý – třeba prvního první.

To však zdaleka není ten hlavní zádrhel. Když se podíváme na dvanáctou kapitolu druhé knihy Mojžíšovy, uvidíme, že svátek Pesach, který připomíná vysvobození Izraelitů z Egypta, se má podle Hospodinova nařízení slavit večer 14. dne prvního měsíce. Pesach, podobně jako křesťanské Velikonoce, které jsou od něj odvozeny, se vždy slaví na jaře. První měsíc židovského kalendáře tedy začíná dva týdny před Pesachem, obvykle v březnu či dubnu gregoriánského kalendáře!

Staří Židé ovšem neviděli důvod, proč si takto zjednodušovat život. Nový rok se totiž slaví na podzim! Roš ha Šana, tedy „počátek roku“, se totiž připomíná nikoli v prvním, ale v sedmém měsíci roku, který teprve později získal jméno tišri. O od tohoto dne, tedy prvního 1. tišri příslušného roku, se počítají dny roku – poslední židovský rok začal 8. září roku 2010, příště to bude 28. září. Tento den je také tradičně považován za okamžik, kdy byl stvořen svět, a jde tedy zároveň o jakési světové narozeniny. Momentálně podle židovského kalendáře žijeme v roce 5771.

Ani dva Nové roky ovšem nemusejí stačit! Podstatnou součástí židovského života je pravidelná společná četba z Tóry, tedy toho, co křesťané znají i ze své Bible jako pět knih Mojžíšových. Tóra se v synagogách čte po celý rok po malých oddílech, tak, aby vydržela právě na jeden rok. Okamžik, kdy se dokončí cyklus čtení, je zároveň momentem, kdy se začíná nové čtení. Uzavření cyklu čtení z knih zákona, tedy Tóry, a začátek nového cyklu je tedy také novým začátkem a tedy i svého druhu Novým rokem. V roce 2011 to bude 1. října.

Vlastně si už netroufám moc zdůrazňovat, že židovské dny se počítají nikoli od půlnoci, ale už od setmění předchozího dne, a tedy i sváteční dny začínají jakoby o den dříve, budeme-li uvádět datum podle gregoriánského kalendáře. A protože v minulosti se svátky vyhlašovaly v Jeruzalémě, ale většina židů žila v exilu, kam k nim musela zpráva doputovat, vznikl zvyk některé svátky zdvojovat, totiž slavit je během dvou dnů, aby se určitě i velmi vzdálená a izolovaná židovská obec trefila do toho správného dne.

A tak jsou i ti nejzbožnější židé asi rádi, že mají ještě jeden Nový rok, totiž ten občanský, na kterém se všichni se všemi docela dobře shodnou. Je to ostatně další důvod, proč se sejít a společně něco pořádně oslavit. Tedy – šťastný nový rok, ať je kdykoli, a ať jste kdokoli!