Kam "chodí" vlaštovky spát?
Nad takto položenou otázkou se jistě řada lidí pousměje a řekne si, že opět chceme objevovat něco již dávno známého. Naše položená otázka je však míněna naprosto vážně a odpovědi na ni by měly přispět k vytvoření pokud možno co nejucelenějšího obrazu o místech, kde dnes vlaštovky obecné nocují.
Nápadná hromadná nocoviště v některých rákosinách, která známe z minulých let, už vůbec nemusí existovat, nebo na nich došlo k výrazným změnám v početnosti. Bohužel ve většině případů k horšímu. V důsledku způsobu rybničního hospodaření došlo na mnoha rybnících k nápadnému úbytku rákosových porostů, naopak v některých oblastech se rozrůstají rákosiny na podmáčených loukách a podél drobných vodotečí. I na takových místech byla v posledních letech méně početná nocoviště zjištěna. Naše snaha zmapovat současná nocoviště souvisí s projektem pořádaným Kroužkovací stanicí Národního muzea Praha, který navazuje na celoevropský program Evropské unie kroužkovacích centrál (EURINGu). Vlaštovky jsou podrobněji sledovány proto, že v posledních letech došlo v rámci celé Evropy k výraznému poklesu početnosti tohoto zcela běžného ptáka. Přestože jsou známy některé hlavní příčiny tohoto úbytku, nedokáží jej evropští ornitologové zatím uspokojivě vysvětlit. Jako hlavní příčiny se jeví změny prostředí a používání pesticidů. Je zapotřebí zjistit, zda celkový úbytek je způsoben sníženou hnízdní úspěšností nebo nižší mírou přežívání, popř. kombinací obou těchto faktorů. Dlouhodobě známými příčinami poklesu početnosti jsou ztráty v průběhu tahu a na afrických zimovištích. Nechvalně proslulou se v tomto směru stala nigerijská vesnice Ebbaken-Boje, kde bylo koncem 80. let minulého století za jedinou zimu zabito a snědeno 200 000 vlaštovek!
Jaké informace nás zajímají?
Pokud jde o sběr hnízdních dat, jsou do něho v roce 2003 zapojeni zatím pouze kroužkující ornitologové. Nekroužkovatele pro letošní rok vyzýváme právě k účasti na mapování hromadných nocovišť. Na některá z nich by se pak v příštím roce soustředila pozornost kroužkovatelů. Zatímco pro zaznamenávání dat o hnízdní biologii byla vytvořena zvláštní "hnízdní karta", pro předání dat o nocujících vlaštovkách se zatím spokojíme s poměrně jednoduchou odpovědí.
Příklad zápisu: Lokalita (nejbližší obec/okres), termín, datum, odhad počtu nocujících ptáků, druh porostu, jméno a adresa pozorovatele. Sčítání by mělo být provedeno v následujících termínech: 10. červen, 10. červenec a 10. srpen.
Datum pozorování by se mělo pohybovat v rozmezí +/- 5 dnů od stanovených termínů. Nejcennější jsou pro nás údaje o početnosti našich hnízdních populací (červen, červenec), srpnový termín už zahrnuje i příslušníky severněji hnízdících populací.
Svá pozorování zasílejte na adresu: Kroužkovací stanice Národního muzea Praha, Hornoměcholupská 34, 102 00 Praha 10 - Hostivař, e-mail: birdringczp@vol.cz.
