Japonští mučedníci byli blahoslaveni
Nyní se podíváme do vzdáleného Japonska, kde bylo v pondělí blahořečeno 188 mučedníků. Od jejich smrti uplynula už celá staletí, přesto byl ale slavnostní ceremoniál pozorně sledovaný v médiích. Japonsko se v posledních 50 letech stále víc otvírá světu - a je možné, že větší otevřenost ho čeká i v oblasti náboženské.
Říká se, že víra roste z krve mučedníků. Je-li to pravda, pak je Japonsko už od 17. století pro křesťanství perspektivní zemí. Toto náboženství tam bylo striktně zakázáno až do roku 1873 a utrpení jeho následovníků bylo značné. Je ale nepochybně důležité si své martýry připomínat, neboť největším nepřítelem hrdinství je zapomnění. Katolická církev proto v pondělí blahořečila 188 mučedníků, kteří tak stovky let po své smrti nastoupili cestu k oficiálně uznané svatosti.
Vše se odehrálo v dobře známém městě Nagasaki, na které dopadla 9. srpna 1945 atomová bomba. Tři dny po Hirošimě následovalo tehdy toto město paradoxně kvůli nepřízni počasí, Američané chtěli původně zasáhnout jiné místo, město jménem Kokura. Puma byla ale nakonec svržena na Nagasaki, domov mnoha křesťanů. Zahynulo tam tehdy 70 000 lidí.
Dodnes je toto město považováno za důležité pro japonské křesťany. Na tamním basebalovém stadionu se sešlo 30 000 lidí - mnozí z Japonska, ale mnozí i ze dvou asijských zemí, kde je křesťanství nejrozšířenějším náboženstvím: tedy s Filipín a Jižní Koreje. Samotné Japonsko je převážně šintoistické a buddhistické, křesťanů jsou tam zhruba 2 milióny, což je asi jedno a půl procenta. Z politického hlediska měla akce záměrně střídmou podobu, bez účasti politiků. Pozvánku nedostal ani premiér Taró Aso, který se hlásí ke křesťanství.
Všeobecně se Japonsko považuje za ekonomicky otevřenou, ale kulturně uzavřenou zemi. Je jedním z nejdůležitějších spojenců Západu v Asii a v ústavě má zakotvený pacifismus, o kterém se čas od času vehementně debatuje. Křesťanství tam přinesl v roce 1549 jezuitský mnich František Xaverský, označovaný za apoštola dálného východu a patrona misionářů. Víra v Krista se díky němu začala v zemi vycházejícího slunce šířit, byla ale zakázána a trestána mučením a smrtí. Křesťané byli v lepším případě sťati, v horším případě ukřižováni nebo zavěšeni hlavou dolů s ranami na krku, ze kterých postupně vykrváceli. Mnozí byli také hozeni do horkých zřídel u nedalekého vulkánu, takže se zaživa uvařili. Vyvražděny byly celé rodiny, nejmladšímu mučedníkovi nebyl ani jeden rok.
Dnešní japonští křesťané si to ale nepřipomínají s hořkostí. Věří, že dávné oběti osloví ty, kdo hledají víru v současnosti.
