Jak zachránit ptáka kivi
V novozélandských umělých líhních se začátkem roku narodilo už tisící mládě ptáka kivi. Podle vědců je tak naděje, že tento nelétavý unikát přežije i do dalších desetiletí.
V roce 1840, kdy na Nový Zéland dorazili první osadníci z Evropy, žilo na obou novozélandských ostrovech podle odhadu až pět milionů kiviů. A s nimi další ptačí druhy, které byly na Novém Zélandu endemické - to znamená, že nežily nikde jinde na Zemi. Osadníci s sebou přivezli evropská zvířata, která se na ostrovech rychle rozmnožila a způsobila katastrofu. Kromě netopýrů tu dříve nežili žádní savci a ptáci kivi neměli prakticky žádné přirozené nepřátele. Stali se z nich proto nelétaví tvorové, kteří proti psům, kočkám, ale třeba i fretkám nebo kunám neměli velkou šanci. Navíc se jim působením člověka stále zmenšoval jejich životní prostor. Současná populace těchto ptáků ve volné přírodě se odhaduje na pouhých 75 000 kusů; jejich počty stále klesají, zhruba o dvě až pět procent ročně. Existuje celkem pět druhů ptáka kivi. Situace je doslova kritická zejména u kiviho okaritského, který přežívá v počtu pouhých 250 jedinců. Ohroženy jsou však i ostatní druhy.
Dospělí ptáci kivi váží kolem jednoho kilogramu a menším šelmám se dovedou ubránit; horší je to s mláďaty. Průzkumy ukazují, že ve volné přírodě přežívá první rok života jen jedno z 20 mláďat. Mohou za to hlavně kunovité šelmy, které byly na Novém Zélandu vysazeny při neúspěšném pokusu snížit stavy dovezených a následně přemnožených králíků.
Ochranáři se zpočátku pokoušeli vyhubit zavlečené predátory. Situace se však nelepšila, a tak byl na Novém Zélandu v roce 1994 zahájen nový program, nazvaný Operace vybrané hnízdo. Vejce ptáků kivi jsou umisťována do inkubátorů, kde se z nich líhnou mláďata. Ta jsou pak převážena do chráněných oblastí, často na izolované ostrovy, kde nežijí žádní predátoři. Tam malí ptáci zůstávají zhruba rok na to, aby dostatečně vyrostli. Poté jsou vráceni do přírody, na místa, kde byla vejce vybrána. Vypadá to jednoduše, ale ve skutečnosti to není nic lehkého. Hlavní problém spočívá ve způsobu života ptáků. Žijí v párech a každý z těchto párů obývá teritorium o rozloze od pěti do 40 hektarů. Najít na tak velké ploše dva malé ptáky a jejich hnízdo představuje opravdu značný problém. Odborníky však těší, že se do projektu postupně zapojují i místní komunity a organizace. Pták kivi, symbol Nového Zélandu, má tak docela velkou šanci na přežití. A také veliké štěstí. Mnohé další novozélandské druhy živočichů už byly dávno vyhubeny.
Pramen:
Zpráva ČTK a International Herald Tribune ze dne 14. ledna 2008
