Jak v lidech probudit dobro
Řekne-li se jméno Philip Zimbardo, vybaví se většině lidí Stanfordský experiment. Pokus, který se vepsal do dějin psychologie jako ukázka toho, jak se z obyčejných lidí můžou snadno stát krutí dozorci v imaginárním vězení. I díky tomuto experimentu se americký psycholog později ve své kariéře zaměřil na to, jak naopak v lidech probudit dobro.
Přáli byste si být hrdinou? A co pro vás pojem hrdina znamená? Může se jím stát každý člověk? Americký psycholog Philip Zimbardo představil v Praze svůj program Hrdinové všedního dne – The Heroic Imagination Project (HIP). V něm učí mladé lidi, jak se stát hrdinou každý den.
„Projekt hrdinské představivosti jsem začal v San Francisku a nyní cestuje po celém světě. Doufáme, že brzy dorazí i do Prahy. Je to vzdělávací program, který učí, jak každý den v životě dělat dobré skutky. Snaží se vnuknout myšlenku prosazovat to nejlepší z lidských povah. Je to tedy jiný koncept hrdiny; není to hrdina, který pokládá svůj život za druhé.“
Hlavním cílem projektu je změnit pohled na hrdinu jako na někoho výjimečného, unikátního a odlišného. Podle Zimbarda může být hrdinou kdokoliv z nás.
„Děti můžou být hrdiny. Když se postavíte, promluvíte a konáte proti zlu a nespravedlnosti, a uděláte to moudrou a efektivní cestou, je to hrdinství. Neobětujete svůj život, ale každý den se snažíte udělat nějaký dobrý skutek se soucitem ve vaší rodině, škole, ve vašem sousedství a podobně. Cílem je jednoduše udělat život lepší pro lidi kolem vás.“
K tomu, aby se člověk stal hrdinou, je zapotřebí hodně odvahy a sebekázně, říká Philip Zimbardo. Důležité je se rozhodnout pro určitý způsob chování.
„Musíte si umět říct, že některé věci ve vašem životě jsou dobré, jiné špatné a rozhodnout se, že se pokusíte prosazovat dobré věci a budete se snažit minimalizovat ty špatné ve vašem životě, ve vaší komunitě a vašem okolí. Důležité je věřit, že já, jako jednotlivec, můžu učinit změnu tím, co dělám. Takže my říkáme: ‘Jsi to, co děláš, takže konej správně.’ Pokoušíme se učit děti rozdíl mezi tím, co je morálně správně, co špatně, a jakým způsobem je možné konání dobrých skutků prosadit také v jejich okolí. Jde vždy o pomáhání druhým lidem.“
Podle Philipa Zimbarda je možné se takový způsob chování naučit a uplatnit ho i ve velmi obtížných situacích.
„Když jste chudý, žijete v nesnadných podmínkách, například bydlíte ve válečné oblasti nebo v zemi, která je politicky či ekonomicky nestabilní, stane se to obtížnější, ale stále je to možné. Protože lidé v těchto okolnostech potřebují naději, potřebují pomoc, potřebují ve své mysli vidět, že existuje lepší cesta, jiná cesta. Projekt hrdinů dává mladým lidem (studentům) vizi, že můžeme udělat život lepší jeden pro druhého.“
Program Hrdinové všedního dne (The Heroic Imagination Project) není určen jen pro žáky a studenty. Probíhá už v mnoha zemích světa s různými skupinami. V České republice je hlavní inspirací pro budoucí koncept vzdělávacích programů Památníku ticha Bubny. Zrekonstruované nádraží Praha−Bubny, ze kterého bylo deportováno více než 50 000 pražských židů, se v budoucnu stane místem veřejného dialogu o odkazu obětí, motivech pachatelů, a především o zásadní roli mlčící většiny v dobách, kdy se pasivita stává obecným ohrožením.