Instantní Shakespeare
William Shakespeare napsal 37 divadelních her. Průměrná doba potřebná k přečtení jedné hry bude kolem tří hodin. Půjdete-li na Shakespeara do divadla, zaplatíte za lístek průměrně 300 Kč. Ale půjdete-li na Shakespeara do Dlouhé, zaplatíte jen jednou, budete mít za dvě hodiny veškeré dílo tohoto dramatika v malíku, ušetříte 111 hodin času a přibližně 11 000 Kč.
Američtí herci Jess Borgeson, Adam Long a Daniel Singer vytvořili v roce 1987 komprimát z kompletního díla Williama Shakespeara - dokázali veškeré jeho hry s humorem nacpat do dvouhodinového představení, blížícího se spíš kabaretu než klasické činohře. U nás se této sympatické výzvy o 20 let později chytá pod režisérským vedením Jana Borny také Divadlo v Dlouhé. Především pro zúčastněné herce (Miroslav Táborský, Jan Vondráček a Martin Matejka) to musela být takříkajíc adrenalinová výzva.
Základem je celou věc nadnést, hledat v zadání humor, přiblížit text konzumnímu (ne)vnímání, na něž je většina národa zvyklá. Jako bychom se dívali na reklamu a ne na divadlo. Jak sami říkají ústřední protagonisté, připomínající spíše namachrované obchodní agenty v nějaké úpadkové prodejní show: "Klidně ukázat lidem Shakespeara plného zvratků, hnusu a spermatu, ale hlavně ať to není nuda!"
Těžko pak někoho překvapí, když si Romeo a Julie při balkónové scéně volají mobilem a k jejich vyznání lásky dojde přes smsky. Krvavý Titus Andronicus proběhne jako parodie na kuchařské show nazvaná Mstivci v akci. Na mladší publikum určitě zapůsobí živý beatbox a hiphopové vystoupení rozjednávající Othella: "Othello - černá duše, černý tělo!," rapují s nadsázkou herci.
Že se to stále nedá stihnout? Ale dá... S vysvětlením, že Shakespeare kradl, kde mohl, protože když pochopil, že něco funguje, točil to stále dokola, odehrají herci 16 komedií v jednom scénickém čtení. S tím ostatně má soubor Divadla v Dlouhé mnoho zkušeností. Podobně jsou shluknuta i antická dramata. Macbetha hrají pánové Táborský, Vondráček a Matejka stylově ve skotských sukních a bez spodního prádla. Troila a Cressidu uvidíme jako nejhloupější pořad pro malé - Teletubbies. Vtip je v tom, že nakonec se málem zapomene na nejslavnější autorovu hru - Hamleta...
Největším přínosem je herecké nasazení, spontánnost a totální sehranost, která pánům hercům dává (a při zkoušení toho jistě také díky tomu hodně vzniklo) prostor k improvizaci. Škoda jen, že se všechny střepy toho rozbitého a poslepovaného shakespearovského džbánu neudržely pohromadě až do konce. Zhruba ve třech čtvrtinách představení, i když herci blbnou do vysílení jako malé děti, si na chvíli možná uvědomíte, že už je to přece jen maličko dlouhé a ohrané, než vás zase zpátky usadí nějaký nový fór, zábavnější kousek, potažmo celá hra! Hrne se to na vás, ať chcete, nebo nechcete.
Kdyby vám to bylo málo, v programu představení lze najít všech 150 Shakespearových sonetů, a to v originále. Každopádně ode dneška se můžete ráno v koupelně před zrcadlem s kartáčkem na zuby ptát: "Být, či nebýt?" Právě totiž došlo k vašemu kulturnímu upgradu. Máte Shakespeara v malíku a skoro zadarmo!
