Hrob biblického krále Davida

18. říjen 2015

Biblí zmiňovaný král David je pro někoho historickou postavou, pro jiného objekt nesčetného uměleckého ztvárnění. Zcela zvláštní význam má však král David a vše, co je s jeho životem a smrtí spojeno, pro židovské společenství. Dokládá to následující příspěvek o místě posledního Davidova odpočinku připravený na základě zahraničních pramenů.

Pokud při procházce Jeruzalémem zavítáte i na horu Sion, můžete zde navštívit starodávnou stavbu známou jako „Davidův hrob“. Postava krále Davida je opravdu úzce spojena s tímto místem. Když David před 3000 lety jako první sjednotil všech dvanáct izraelských kmenů, učinil hlavním městem svého království Hebron na území kmene Juda.

David si ovšem uvědomoval, že pokud nechce, aby se některý z kmenů cítil znevýhodněn, musí přesunout své sídlo na neutrální území. Dobyl proto malý vrch jménem Jebús, pro nějž se později vžil název Město Davidovo.

Během židovského Svátku týdnů Šavuot je místo Davidova hrobu každoročně přeplněno návštěvníky, protože židovská tradice spojuje Davida právě s tímto svátkem; během něj se měl narodit, ale též zemřít. Věřící zapalují svíčky a recitují žalmy, jejichž autorem je právě král David.

Je ale král David opravdu pohřben na hoře Sion anebo spíše v nedalekém Městě Davidově, jak uvádí biblická První kniha královská? „I ulehl David ke svým otcům a byl pohřben v Městě Davidově,“ píše se zde. Odpověď na tuto otázku Bible dát nemůže, protože nevíme, zda se v biblických dobách celý Jeruzalém nazýval Město Davidovo.

Další písemné záznamy k Davidovu hrobu pocházejí až ze středověku. Před tisícem let putovali Židé, muslimové i křesťané do Jeruzaléma a své dojmy a zážitky z cest si zapisovali. Pokud budeme věřit jejich svědectví, potom se dozvíme, že na hoře Sion byl v té době k vidění nejen hrob krále Davida, ale rovněž hrobky všech dalších judských králů.

Do debaty o místě posledního Davidova odpočinku se posléze zapojila archeologie. Průzkum prováděný před třiceti lety profesorem Gabim Barkayem odhalil velkolepou pohřební jeskyni pocházející z doby vlády Davidovy dynastie. Tato jeskyně, která však není přístupná, se nachází asi 50 metrů od místa, na němž se nachází tradicí přijímaná Davidova hrobka. Přestože profesor Barkay nenašel v jeskyni žádné nápisy, domnívá se, že mohla sloužit jako hrob krále Davida nebo přinejmenším jeho nástupců. Podle jeho názoru můžeme toto místo ztotožnit s Uzovou zahradou, o které Bible mluví jako o pohřebišti krále Menašeho a jeho potomků. Jak je psáno: „I ulehl Menaše ke svým otcům a byl pohřben v zahradě svého domu, v zahradě Uzově.“

Pokud však nevěříte, že Davidův hrob na hoře Sion je autentický, je ještě další možnost, kde ho hledat. V roce 1913 objevil francouzský archeolog a egyptolog Raymond Weill v Městě Davidově osm uměle vytesaných jeskyní. Při další expedici v roce 1924 pak objevil ještě jeskyni devátou. Weill tehdy prohlásil, že našel hroby krále Davida i celé jeho dynastie. Jeho tvrzení bylo zpočátku všeobecně přijímáno, ale dnes jej odborníci převážně odmítají.

Ať už je však stavba na hoře Sion opravdovým hrobem krále Davida nebo jen jeho potomků, během staletí se stala důležitým poutním místem. Kdo navštíví Jeruzalém, neměl by jej vynechat.

autor: Lenka Pelíšková