Hmyzí škůdci, vosy a viry
Když má někdo roubenou chalupu, často v létě nachází v trámech dírky a z nich padá žlutý prášek, tedy rozežrané dřevo. Jde zřejmě o činnost larev tesaříka, které žerou chalupu. Třeba jste si všimli, že do dírek v trámech vlézají malé vosičky, některé docela pestře vybarvené. Protože vosy se zčásti živí hmyzem, měli bychom jim být vděčni?
Asi třetina všech hmyzích škůdců je kontrolována parazitoidními vosami, které do larev škůdců nakladou vajíčka a vylíhlé vosí larvy škůdce sežerou. Ale proč larvy škůdců nezahubí vajíčka vos svými imunitními obrannými mechanismy - zeptali se francouzští entomologové a genetici.
Vtip je v tom, že současně se svými vajíčky vosa do larvy vstříkne virus, který potlačuje imunitní systém napadené larvy, a tak jí brání zbavit se vosích vajíček. Vosí larvy tedy bezbrannou larvu hmyzí oběti sežerou, zakuklí se a pak se vylíhnou, aby nová generace dál konala své dílo - požírala takto rafinovaně své hmyzí oběti.
To, že se viry v parazitických vosičkách tvoří, není působeno tím, že se další generace vosiček nakazí od svých rodičů, ale tím, že jsou už součástí jejich genů. Dědí se tedy jako jakési "předviry", předchůdci virů, které pak potlačují imunitu oběti. V tomto výzkumu však nejde jen o hmyz. Viry, potlačující imunitu, jsou známy i u člověka, třeba vir HIV přenášející chorobu AIDS. Pro lidi by bylo užitečné, kdyby se jejich odolnost, imunita po transplantacích orgánů mohla potlačovat prostředky méně jedovatými, než jsou ty dnešní. Tedy zaměnily by se léky, chemické látky, za - viry.
