Historie Dědy Mráze
Rusové slaví Vánoce později než zbytek Evropy a noc vánoční pro ně přichází mezi 6. a 7. lednem. Někteří z nich si ovšem předtím připomínají i klasické evropské Vánoce a nezemřela ani tradice, již nejvíc živil komunistický režim – mýtus Dědy Mráze. Ten sovětským dětem roznášel dárečky o novoroční noci.
Už v předvečer konce roku četná ruská média Rusům připomněla starou svatomikulášskou legendu o zchudlém šlechtici se třemi dcerami, který chce své ratolesti dát do nevěstince, aby je tak zachránil před zničující chudobou. Svatý Mikuláš pak jeho dům pod pláštíkem tmy obdařil třemi váčky zlaťáků, z nichž jeden dopadl přímo do punčochy jedné z dcer. Odtud zvyk nenápadného obdarovávání dětí punčochami s nečekanými, většinou však skromnějšími dárky.
V protestantské tradici svatí mizí, ale holandští kolonisté Nového světa mikulášskou tradici převážejí až za oceán, kde se bělovousý dobrotivý starý muž v rudém odění postupně mění v dnešního Santa Clause, který se stává symbolem amerických vánoc. A odtud už je k sovětskému Dědovi Mrázovi jen kousek. Však to není jediná americká tradice, jíž se Rusové v jiném pláštíku chopili.
Připomeňme v této souvislosti, že nějaké velké vánoční slavení se v Rusku až do říjnového převratu 1917 nenosilo. Je známo, že zvyk stavět vánoční stromy a stromky v Rusku zaváděl, ba nařizoval Petr I. Mezi lidem se však příliš neuchytil a Rusové zůstávali dál u tradic klasického církevního svátku.
Když přišli k moci bolševici, veškeré pravoslavné svátky jednoduše zrušili. Už ve třicátých letech minulého století však Stalin začal některé z těchto tradic vracet, tentokrát však v nové podobě, vyhovující komunistické ideologii. Sem se samozřejmě ani Ježíšek, ani sv. Mikuláš nehodili. Proto vznikl obraz Dědy Mráze, jasně transformovaného ze Santa Clause, ovšem obdařeného některými rysy ruského pohádkového dědečka Morozka a navíc doprovázeného sličnou Sněhurkou ze stejnojmenné opery Rimského-Korsakova. Nový zázračný děd však nesměl obdarovávat ani o západních, ani o pravoslavných vánocích a přestěhoval se do silvestrovské noci.
Když se pravoslavné svátky do života Rusů vrátily, Dědu Mráze kupodivu nezapudily. Od roku 1998 má i svou oficiální rezidenci ve městě Velikij Usťug. A od roku 2005 dokonce regulérní narozeniny – konkrétně 18. listopadu, kdy ve Velikém Usťugu obvykle udeří první velké mrazy. Jeho role jakéhosi ideového a mravního mentora z dob socialismu už ovšem nadobro pominula a v nové době se stal symbolem hlavně komerčním.
