Extrémní metamorfóza mořských ryb

Hlubiny oceánu v takzvané bathyální zóně (hloubka 1000 až 4000 m) jsou chudé na potravu. Většina hlubokomořských ryb má proto pelagické larvy, které si hledají kořist v mělčích vodách s lepšími zdroji potravy. Kvůli odlišnosti svého životního prostředí se larvy od dospělců svou morfologií i chováním podstatně liší. Skutečně extrémním příkladem metamorfózy jsou ryby, které byly až dosud pokládány za příslušníky tří různých čeledí, ale ve skutečnosti jde o samce, samice a larvy jediné čeledi.

Larvy, které byly dříve pokládány za čeleď mirapinovitých (Mirapinnidae), žijí v mělkých vodách, mají malá, nahoru směřující ústa, a živí se planktonem. Samice, podle dosavadního systému příslušníci čeledi děravkovitých (Cetomimidae), jsou hlubinné ryby s obrovskými ústy, kterými lapají velkou kořist. Také samci žijí v hloubkách, ale mají nepohyblivé čelisti, postrádají žaludek a energii po celý svůj dospělý život čerpají jen ze zásob ve svých obrovských játrech. Kvůli nápadnému útvaru na nose dostala jejich údajná čeleď název velkonosovití (Megalomycteridae).

Objev, že tři různé čeledi ryb jsou ve skutečnosti jen jedna, si mohou připsat mořští biologové ze Smithsonian Institution ve Washingtonu, kteří analyzovali a porovnávali DNA ryb ze všech tří "čeledí". Výsledky jejich studie popisuje článek v časopise Biology Letters.

Obrázky všech tří ryb jsou k vidění na stránkách časopisu New Scientist.