Estonsko
Podle výzkumu z roku 2005 věří v Boha 16 % Estonců. Zbytek věří pouze v "cosi" a 26 % obyvatel uvedlo, že nevěří v nic. K církvím se přesto hlásí 31 % dospělých Estonců. Největší zastoupení zde má Estonská luteránská evangelická církev, na druhém místě jsou pravoslavní, velmi málo je zde také baptistů, římských katolíků a uctívačů pradávného estonského boha Taaru.
Jak je pohanství v Estonsku oblíbené nám poví geograf Josef Miškovský:
"Pohanské tradice v Estonsku vycházejí z historie ugrofinské národnosti, to znamená, že v době, kdy Estonci byli ještě pohanským národem, se svým pojetím náboženství blížili Finům nebo třeba Laponcům. Ty pohanské zvyky, které tam existovaly ještě před příchodem křesťanství, byly samozřejmě do značné míry spjaté s přírodou; to znamená, že různá božstva, která souvisela s lesy, s astronomickými jevy nebo s úrodou a se zemědělstvím, tam byla velice silná a i v té dnešní kultuře se trošku těch pohanských tradic dá najít. Estonci mají své oslavy slunovratu, které patří k hlavním událostem roku."
Čtrnáct procent dospělých Estonců se hlásí k pravoslavné církvi. Jsou to především Rusové žijící v Tallinnu a na břehu Čudského jezera. Moskevský patriarchát však už řadu let odmítá uznat nezávislost autokefální Estonské apoštolské pravoslavné církve, kterou mezitím uznal patriarcha konstantinopolský. A tak zde paralelně působí proruská Estonská pravoslavná církev, která se považuje za součást moskevského patriarchátu. A aby to nebylo tak jednoduché, setkáme se v Estonsku i se starověrci. O koho se jedná, vysvětluje opět Josef Miškovský:
"Starověrci jsou spíše raritou ve skladbě náboženství na území Estonska. Je jich několik tisíc a žijí na východě země u Čudského jezera. Jsou to v podstatě uprchlíci, kteří sem dorazili už za carských dob v době, kdy se pravoslavná církev dále vyvíjela, a tito lidé ten další vývoj a změny odmítali. Proto se uchýlili do okrajových částí tehdejšího Ruska - jedno z těch míst byly i břehy Čudského jezera. Starověrci tam žijí dodnes, mají tam své starověrecké kostely a udržují si kulturu, která se odlišuje od hlavního proudu pravoslaví."
Při pojednání o náboženství v Estonsku bychom neměli zapomenout na největšího současného žijícího estonského hudebního skladatele Arvo Pärta, který je vedle Poláka Henryka Góreckého řazen mezi tvůrce tzv. spirituálního minimalismu. A je paradox, že skladatel pocházející z jednoho z nejateističtějších národů v Evropě, je považován doslova za hudebního apoštola současnosti.
Náboženství v zemích EU: Estonsko
