Čínský festival přiblíží kulturní i duchovní bohatství Číny
Letos poprvé probíhá v České republice Čínský festival, který začal včera a potrvá do 7. února 2008. Tyto dny totiž spadají do období, kdy v Číně vrcholí tradiční vítání Nového roku. 7. února 2008 začne nový Rok myši. Příchod čínského Nového roku slaví Číňané a polovina obyvatel světa. V Číně se totiž kromě gregoriánského kalendáře používá i lunární kalendář, který se řídí pohybem Měsíce. Vítání Roku myši 2008 otevírá nový cyklus čínského zvěrokruhu.
Dějištěm Čínského festivalu jsou čtyři města České republiky: Český Krumlov (Městské divadlo 30. 1.), Praha (Palác Akropolis 1. 2.), Nymburk (Hálkovo městské divadlo 2. 2.) a Hradec Králové (Filharmonie 7. 2.). Festival pořádá občanské sdružení Feng-yűn Song ve spolupráci s řadou spolupořadatelů.
"První ročník Čínského festivalu navazuje na šestiletou tradici vítání a hudebních oslav čínského Nového roku v Praze," říká hlavní organizátorka festivalu, zpěvačka čínského původu a autorka mnoha kulturních projektů Feng-yűn Song a dodává: "Čínský festival nese podtitul 'sblížení kultur' a je koncipován jako několikadenní kulturní festival, jehož cílem je přiblížit východní kulturní tradici západnímu světu, poukázat na jejich možné souvislosti a paralely, umožnit jejich vzájemné obohacení, v unikátním hudebním projektu propojit čínskou, českou a moravskou hudbu a v neposlední řadě také obohatit kulturní život ve významných městech České republiky."
Letošní ročník je zaměřen na porovnávání starobylých čínských a evropských obřadů a rituálů, které budou tvořit hlavní osu celého festivalu sestávajícího ze dvou částí; hlavního putovního programu a pestrého doprovodného programu, jež vychází z místní české a moravské tradice a folklóru. Návštěvníci budou mít možnost shlédnout např. vystoupení Emila Viklického, Zuzany Lapčíkové, ale i ukázky umění čínských a středoasijských rituálních tanců a bubnů, tradiční čínský čajový obřad s ochutnávkou, divadelní představení a chybět nebude ani jarmark. Hlavní program bude propojen vystoupením Feng-yün Song a jejích hostů. Koncert s názvem Hedvábná cesta má symbolizovat mytické putování Boha kuchyně k nebeskému Nefritovému císaři Zaowangye shang tian, který mu udělí požehnání k Novému roku.
Zpěvačky Feng-yűn Song jsem se zeptala na podrobnosti o Bohu kuchyně:
"První ročník Čínského festivalu se zaměřuje na staré rituály a obřady. A do večerního programu jsme zařadili i rituální tance a bubny, které předvedou výborná tanečnice a choreografka Rena Milgrom a multiinstrumentalista Alan Vitouš. A to vychází z čínské tradice o Bohu kuchyně, který se vydá na cestu do nebe za Nefritovým císařem, aby ho požádal o požehnání pro nás lidi. Na cestu se vydává sedm dní před příchodem Nového roku a s dobrou zvěstí se vrací těsně před Novým rokem, aby nám přinesl požehnání a štěstí. A tak Čínský festival začíná přesně o týden dřív před příchodem Nového roku a i jeho hlavní program je putovní, čímž má symbolizovat tu cestu za požehnáním, štěstím a dalšími dobrými věcmi pro lidi."
Odborným garantem Čínského festivalu je přední česká sinoložka a předsedkyně Česko-čínské společnosti PhDr. Zlata Černá, která mi poskytla další informace o náboženství v Číně.
Kde se tzv. Bůh kuchyně vzal v čínské mytologii a je v ní více takovýchto bohů pojmenovaných po něčem praktickém ze všedního života?
"V Číně musíme rozeznávat starověkou mytologii, to jsou nejstarší mýty o stvoření světa, o stvoření lidstva, stvoření řemesel a znalostí. A potom vzniká tzv. pozdní středověká mytologie, která je spjatá s lidovým náboženstvím. A Bůh kuchyně je jedno z nejstarších božstev, které se začalo uctívat ve 2. století před naším letopočtem. On to správně není bůh kuchyně, teď funguje jako Bůh kuchyně, ale správně je to Božstvo ohniště (Cao ťüm) a začali ho uctívat alchymisté, což byla taková učenecká větev taoismu, která se velice začala zabývat otázkou hledání nesmrtelnosti, alchymickými přeměnami materiálu v jiné materiály. A alchymisté uctívali toto božstvo. Takže ten Cao ťüm je jedno z nejstarších pozdních božstev."
Jak to v Číně bylo s náboženstvím v dávných dobách? Jsou Číňané hodně nábožensky založení, odhlédneme-li od éry komunismu?
"To je velmi složité, protože o Číně se mluví jako o zemi tří učení. Je třeba si říct, že Čína nikdy nebyla zemí jednoho náboženství, jedné filozofie. A ta tři učení obsahují konfucianismus, který vlastně není náboženstvím. To je učení o společenských vztazích a uctívaný je učitel Konfucius. To byla taková oficiální ideologie, zvlášť v posledních staletích. Pak je taoismus, který vznikl více méně také v 6.-5. století př. n. l. Texty jsou pozdější, ze 4.-3. století př. n. l. Filozofický taoismus se obecně zaměřuje na problematiku subjektu a vztahu ke kosmu, jednotu kosmu, kde mikrokosmos je totéž co makrokosmos a platí pro něj všechny zákony. A pak tam kolem našeho letopočtu pronikl buddhismus, který se velice rozšířil, zvlášť v 6.-7. století a do 8. století byl oficiálním náboženstvím, podporovaným císaři. A v tom buddhismu, který je velmi rozšířený mezi lidem Číny, vznikl zase velmi specifický náboženský směr, který se nazývá čínský buddhismus, doslova to znamená meditativní a slovo pro meditaci čhan se japonsky čte zen, takže v Evropě je spíše známá ta sekta zen, což je směr, který velice hluboce ovlivnil čínské umění a filozofii. I když se třeba přímo nehlásí k buddhismu, ale ten meditativní přístup k umění apod. zůstal živý až do doby nedávné. A kromě těchto tří náboženství se kolem našeho letopočtu postupně formovalo to, čemu se později začalo říkat lidové náboženství. Běžně na vesnici byl chrám, kde byla taoistická božstva, uctívala se tam zároveň buddhistická božstva, zejména Avalókitéšvara, a byla tam socha Konfucia. A v tomto lidovém náboženství to všechno vesměs patří do pozdní, té středověké etapy. Vznikalo nesmírné množství božstev a velmi často se stávalo, že třeba vynikající lidé, hrdinové nebo bojovníci byli nějakým dekretem zbožštěni a pak byli dál uctíváni. Protože takový princip toho lidového náboženství byl (a je to živé i ve vztahu k Mao Ce-tungovi), že se nehodností postava, jestli je hodná, dobrá, nebo zlá, ale je to silná postava, která na sebe tím pádem soustřeďuje spoustu energie jiných lidí. A tudíž je dobré se uctíváním té energie na ní přiživit. Takže třeba v jižní Číně byly uctívány americké filmové hvězdy, proto vylepovali jejich obrázky ve funkci ochranných božstev, protože to byli lidé populární, v nichž byla soustředěna energie, z níž lze čerpat."
