Čím jsme to žili

Čím jsme to žili… (6. část – díl 2.)

5. únor 2014

...před 25 lety? Druhou část ohlédnutí za 6. týdnem roku 89 zahájíme informací o další cestovatelské aktivitě jednoho z čelných představitelů naší tehdy ještě vedoucí strany. Směr – Moskva.

Připomeneme si tak současně další z tehdy významných, dnes zapomenutých postav naší vysoké politiky. Je jí Josef Lenárt, plným zněním své funkce člen předsednictva a tajemník Ústředního výboru KSČ. Počátkem února 1989 byl v Moskvě. Kde všude? I o tom je zpráva Rozhlasových novin, která se váže ke dni 9. února 1989. Znali jste zboží vyráběné pod obchodní značkou MIKMA? Nevíte, co vyráběl podnik Mikromašina? Vše se z přiložené zprávy dozvíte.

Josef Lenárt

Zdravotní stav obyvatel naší republiky nebyl v roce 1989 nikterak uspokojivý. Současně ani perspektivy našeho zdravotnictví nebyly optimistické. Pro mnohé bude překvapivá otevřenost, s jakou se o těchto palčivých tématech hovoří v informaci z Rozhlasových novin z 8.2.

Zdravotní středisko-ilustrační foto

V období počátku roku 89 se z velké přírodní katastrofy vzpamatovávala Arménie, na jejímž území došlo na sklonku předchozího roku k velkému zemětřesení. Následky této události shrnuje zpráva Rozhlasových novin z 10. února 89. Na ni navazuje informace o děkovaném dopisu, který zaslali představitelé Sovětského svazu lidu Československa za pomoc, kterou naše zem postiženým oblastem Arménie poskytla.

Poslední zprávu z šestého týdne roku 1989 věnujme kultuře. Respektive výstavě uměleckých památek, která pod názvem „Praha kolem roku 1600“ představila díla z doby vlády Rudolfa II. Výstava se uskutečnila ve Vídni a přitáhla neobyčejné množství návštěvníků. Umělecká díla a kvalita našeho výstavnictví zůstávaly i v době „vrcholící normalizace“ zaslouženě respektovaným vývozním artiklem.

Vídeň-Burgtheater
autoři: Jiří Hubička , Tomáš Bělohlávek
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.