Čím jsme to žili

Čím jsme to žili… (10. část – díl 1.)

8. březen 2014

….před 25 lety? To už ovšem vstupujeme do druhého březnového týdne, který se v roce 1989 vyznačoval několika událostmi. Na některé už pamětníci zcela nepochybně zapomněli. Celá řada zpráv, jež v tom týdnu zazněla v Rozhlasových novinách, dost možná na sebe nestrhla pozornost ani v oněch předjarních dnech roku 89. V šedi informací o nejrůznějších státních návštěvách však rozhodně stála za pozornost zpráva o tom, že se v Praze setkali (bylo tomu 7. března) zástupci českého Výboru pro lidská práva a humanitární spolupráci s delegací Mezinárodní helsinské federace pro lidská práva, kterou vedl – a to je na tom zajímavé – Karel Schwarzenberg.

Ze španělského sálu Pražského hradu-MDŽ

Druhý březnový týden byl stejně jako všechny roky předchozí poznamenán bujarým veselím, které se rozpoutalo (v mnoha podnicích a institucích) pravidelně 8. března, a to v souvislosti s Mezinárodním dnem žen. Tento svátek býval slaven jak na Hradě, tak v podhradí. Na této stránce zachycujeme ve zvuku první polohu – tedy oslavy MDŽ na Pražském hradě, kde k ženám vlídně pohovořil předseda vlády Adamec, a kde rozhlasový reportér natočil také rozhovor s generálním tajemníkem ÚV KSČ Milošem Jakešem. Určitě stojí za to poslechnout si Jakešův neodolatelný, typicky nabádavý tón.

Druhou polohu, tedy podobu oslav "podhradních", představujeme pouze v obrazové podobě. Představím Vám dva snímky z oslavy MDŽ v Československém rozhlase z doby 80. let. Jsou na nich zachyceni dva z tehdejších rozhlasových "mocných" - ústřední ředitel ČsRo Ján Riško a někdejší ředitel Českého rozhlasu Karel Hrabal.

MDŽ v ČsRo-80.léta-vpravo řed. Ján Riško
Ivan Martin Jirous a Petr Uhl

Součástí týdne, v němž se oslavoval Mezinárodní den žen, se staly ovšem také dvě události, které mají společného jmenovatele – tímto spojovacím bodem bylo soudní líčení. V jednom případě tuzemské – v něm byl 9. března odsouzen Ivan (Magor) Jirous k 16 měsícům nepodmíněného trestu za „pobuřování". Spolu s ním pak byl odsouzen za stejné činy Jiří Tichý, který si od soudu odnesl 6 měsíců nepodmíněně (natvrdo, jak se říká). Mírnější trest dostal proto, že nebyl dosud - na rozdíl od 4 krát již odsouzeného Jirouse - trestán. Oba byli odsouzeni za to, že …“vyhotovili písemnost, v níž pomlouvali československé státní a politické orgány…“, ostatně – přesné znění obvinění si můžete poslechnout v přiložené zprávě Rozhlasových novin.

Pouze o dva dny dřív, tedy 7. března, proběhl další proces. Tentokrát se konal v Londýně a byl v něm k deseti letům vězení odsouzen jakýsi Erwin van Haarlem za to, že údajně působil jako špión ve prospěch Československa. Soud prý vynesl rozsudek, aniž by měl dostatek průkazného materiálu. – Stojí za to poslechnout si obě zprávy a srovnat, v jak odlišném duchu se obě nesou. Toto srovnání vypoví mnohé o atmosféře, kterou média v oné době usilovně šířila. Pamětníci jistě potvrdí, že onen výrazně propagandistický tón, kterým byly obě zprávy poznamenány, se u většiny posluchačů v té době už míjel svým účinkem.

Londýn-Tower Bridge
autoři: Jiří Hubička , Tomáš Bělohlávek
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.