Čím jsme to žili
Čím jsme to žili… (10. část – díl 2.)
….před 25 lety? V témže týdnu, kdy naše země žila oslavami Dne žen a kdy byl odsouzen Martin Jirous, odehrávala se ve vzdáleném Tibetu krvavá dramata. Nebylo to poprvé (a ti, kteří sledují vývoj na Dálném východě potvrdí, že to nebylo ani naposledy), kdy obyvatelé tibetského hlavního města Lhasy, zejména pak příslušníci mnišských řádů, demonstrovali za nezávislost Tibetu. Výsledkem byl zásah čínské policie, dvanáct mrtvých a vyhlášení stanného práva. O tom všem informují zprávy Rozhlasových novin ze dnů 6.-9. března 1989.
Vzpomíná si ještě dnes někdo, že koncem 80. let bylo v průběhu celého roku státem zavedeno a nařízeno několik pracovních sobot? Na sobotu 11. března roku 1989 připadla vůbec poslední z nich. Naše nejvyšší orgány tehdy rozhodly, že do roku 2000 už další pracovní sobota nebude. Rozhodly tak, aniž v tu chvíli tušily, že za pár měsíců o tom, co bude do roku 2000, ba ani o čemkoli v kratším termínu, už rozhodovat nebudou vůbec. Je však pravda, že pracovní soboty se už nevrátily.
Závěrečná informace pro 10. týden roku 1989, která pochází z Rozhlasových novin ze soboty 11. března, se týká stavu našeho zdravotnictví. V rozhovoru, který vedla redaktorka Světlana Popovičová s náměstkem ministra zdravotnictví a sociálních věcí (není to pan doktor na fotografii, ten snímek připomíná redaktorku Popovičovou, která se věnovala výhradně zdravotnické problematice), se mimo jiné dozvíme, že peněz má jít nadále do zdravotnictví víc a víc, ale na zlepšení platů zdravotnických pracovníků (náměstek přiznává, že jsou podceněny) bohužel opět nezbyde. Stále jsme ještě v roce 1989.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
