Čím jsme to žili
Výjimečné stavy a výročí Čím jsme to žili – 22
Vzpomínku na 22. týden roku 1989 nemůžeme začít jinak, nežli připomenutím tragických událostí, které se odehrály na náměstí Tien an men v hlavním čínském městě Pekingu. Demonstrace studentů, jež se zde konaly už po několik týdnů (v naší rekapitulaci jsme se o nich několikrát zmínili), se čínská vláda rozhodla ukončit rasantně a neobyčejně drasticky. Poslala proti studentům armádu s tanky. O tom hovoří dvě hlavní zprávy, které se vážou k týdnu od 29. května do 4. června. V této souvislosti je dobré zmínit, že název Tien an men znamená v překladu Bránu nebeského klidu. Dodnes není zcela jasné, kolik mladých lidí tehdy na náměstí Nebeského klidu zahynulo.
Vojenský zásah proti protestujícím studentům v Pekingu 3.6.89
Krveprolití v Pekingu 4.6.89
Brutalita zákroku armády na hlavním pekingském náměstí otřásla světem. Ve světle této krutosti, které se dopustila čínská vláda na vlastních mladých lidech, poněkud bledly zprávy z dalších částí světa, které však ve své podstatě také nebyly nijak potěšující
Další zahraniční zprávy hovoří o nepokojích a následném zavedení výjimečného stavu v Argentině, jiná pak referuje o tři roky trvajícím výjimečném stavu v Jihoafrické republice. O příčinách těchto událostí se dozvíte ze zpráv Rozhlasových novin.
Výjimečný stav v Argentině 30.5.89
Výjimečný stav v JAR 30.5.89
Raul Ricardo Alfonsin, abychom použili celé jeho jméno, byl zpočátku komunálním politikem, provinčním i národním poslancem a senátorem. Od roku 1983 do konce června 1989 byl v pořadí 49. prezidentem Argentiny.
Stal se symbolem boje proti diktatuře, která v zemi panovala před jeho nástupem k moci. Stal se doslova ikonou znovunastolené demokracie. Na konci prezidentování musel čelit prohlubující se hospodářské krizi. Opatření, která zavedl, vyvolala bouře, o nichž se hovoří v přiložené zprávě Rozhlasových novin ze dne 30.5.1989. Dodejme jen, že měsíc po uvedených událostech v Argentině byl prezident Raul Ricardo Alfonsin nucen z funkce hlavy státu odstoupit.
Ilustrační foto z časů jihoafrického apartheidu dokumentuje fakt, že rasová segregace byla ještě koncem 80. let v této zemi zcela běžnou okolností (na ceduli se sděluje, že tato veřejná zařízení jsou určena pouze pro osoby bílé barvy pleti).
Uvedený týden byl tedy – co se mezinárodních událostí týče – dramatický. Pohlédneme-li na domácí zpravodajství, můžeme – s trochou nadsázky – prohlásit, že to byl týden jubilejní. Slavila se výročí četných významných osobností (herce Ladislava Chudíka, brankáře Františka Pláničky), ale i institucí (90. let existence si připomínal Československý olympijský výbor), dokonce i výrobních podniků. Kladenská Poldi slavila 100. let od svého založení.
Zmíněné události tu připomínáme náležitým výběrem zpráv, jež zazněly v Rozhlasových novinách. Zejména rozhovor s Františkem Pláničkou potěší srdce zastánců sportoních fair play zásad. Všechna z uvedených výročí pak připomínáme také fotografiemi.
65. narozeniny Ladislava Chudíka 1.6.89
85. narozeniny F. Pláničky 1.6.89
90. výročí Čs. olympijského výboru 31.5.89
V případě 100. výročí Poldi Kladno pak přikládáme fotografii, která dokumentuje, co se s tímto významným podnikem stalo poté, kdy – jen několik let poté - dospěl do stadia divoké privatizace. S tímto vědomím pak vnímáme zprávy o mohutných oslavách 100. let trvání oceláren na Kladně s netajenou hořkostí.
100. výročí Poldi Kladno
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
