Čím jsme to žili
Úsměvy mocných Čím jsme to žili – 16
Pokud se navrátíme znovu o 25 let zpět a pohlédneme na to, čím nás sytila média v šestnáctém týdnu onoho roku (byl to týden od 17. do 23. dubna), pak v nás nepochybně převáží dojem, že otevřel-li člověk ve zmíněném týdnu noviny, nevyhnul se na titulních stránkách úsměvům mocných. Z rozhlasových novin nebyly už úsměvy tak patrné, přesto však – zaposloucháme-li se do zvukových zpráv – nabydeme dojmu, že v horních patrech naší i evropské politiky vládla shoda, mír, vlídnost…zkrátka idyla. Nemusíme si jistě říkat, že tomu tak nebylo. Ostatně – nic nového pod sluncem…
Tak například hned onoho 17.4. zavítal na „přátelskou oficiální“ návštěvu, jak se tehdy říkalo, náš nejvyšší stranický představitel Milouš Jakeš do Moskvy. Z toho, jak se na sebe na obrázku ČTK Jakeš s Gorbačovem usmívají, bychom soudili, že mezi nimi vládla naprostá shoda. O tomtéž nás ujišťuje i informace rozhlasových novin, ve které Jakeš referuje, o jakých tématech s Gorbačovem jednali. Znalci politického zákulisí však už v té době tušili, že shoda obou představitelů rozhodně nebyla bezvýhradná. (Ale řekněme to na rovinu – v té době už dávno měli naši představitelé z Gorgačova a z celé perestrojky viditelný strach.)
O dva dny později se pak oficiální úsměvy rozdávaly v Praze. To když k nám na pracovní návštěvu zavítal předseda výkonného výboru organizace pro osvobození Palestiny a palestinský prezident (jak zněly všechny jeho funkce) Jásir Arafat. S prezidentem Husákem se na sebe taky moc hezky usmívají, nejspíš i mezi nimi vládlo velké porozumění.
A ještě jeden státnický úsměv si tu poskytneme – ten pán, který se tak šibalsky usmívá za pracovním stolem, už nejspíš upadl (alespoň u nás) v zapomnění. Byl to tehdejší ministerský předseda tehdejší NDR Willy Stoph. A ve zmíněném dubnovém týdnu roku 1989 ho do Berlína přijel navštívit náš předseda vlády Ladislav Adamec. To, jak Adamcova návštěva probíhala a o čem si s Willy Stophem povídal, nám prozradí zpráva Rozhlasových novin.
Další dvě tváře také patří dvěma kdysi mocným mužům. Ale ani jeden z nich se neusmívá. Usmívali se ostatně opravdu jen velmi zřídka. Oba by bývali měli v uvedeném týdnu narozeniny, ale vzhledem k tomu, že v jednom případě by se jednalo o narozeniny 100. a v druhém dokonce o 119., je zřejmé, že je sami neslavili. Připomínali je však jiní. V různých zemích. A různě.
Adolf Hitler se narodil 20. dubna 1889, Vladimír Iljič Lenin 22. dubna 1870.
A nakonec přece jen jedna potěšující zpráva. Na jihu Čech, na Táborsku, byl 17. dubna 1989 nalezen poklad. Jaký? Za jakých okolností? Kde to přesně bylo? – Na tyto otázky odpoví opět vložená zpráva Rozhlasových novin. Obrázek stříbrných grošů je však pouze ilustrativní – zobrazuje tzv. tourské groše, které v roce 1266 nechal ve Francii razit král Ludvík IX.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.