Čím jsme to žili
Letní tání a vžité tradice Čím jsme to žili - 31
Týden na přelomu července a srpna se v roce 1989 vyznačoval několika událostmi, jež měly svou ustálenou a léty danou tradici; kromě toho však sem v letní horký čas zaznívaly zpoza našich hranic další ozvuky pukání ledů. Jak jinak nazvat zprávy z bývalého NDR a také z Maďarska?
Letní pukání ledů
Z uvedených zpráv Rozhlasových novin, které zazněly dva dny po sobě (ta z Berlína, kde zeď sice ještě nepadla, ale už se pootevírala, je z 31. července, následující informace o tom, že na západě Maďarska bylo zrušeno hraniční pásmo, pak přišla o den později) mnozí posluchači dobře vyčetli, že železná opona, u nás stále ještě neochvějně vyztužená, u sousedů praská.
Hronov patří ochotníkům
K tradičním událostem, jež se v tomto ročním čase odehrávají již po dlouhá desetiletí, patří nepochybně hronovská přehlídka ochotnického divadla, která se pod názvem Jiráskův Hronov konala v roce 89 už po padesáté deváté. Na rozdíl od mnoha jiných tradičních akcí, jež společenskou proměnu na konci roku 89 nepřežily a zanikly, je možno – s potěšením – konstatovat, že amatérské divadlo žije dál a Jiráskův Hronov s ním.
I Lenin tam byl kdysi - proto i my vylezem na Rysy
Další akcí s dlouhou tradicí zůstává v čase přelomu července a srpna výstup na Rysy, který se ještě v roce 1989 konal s ideologickým nábojem (každoročně na vrchol 2 a půl tisíce metrů vysokého štítů vylézaly davy lidí, s nimi často i četní straničtí funkcionáři, aby uctili fakt, že v roce 1913 Rysy zdolal i Vladimír Iljič Lenin), který se později konal nadále, aniž by Lenina nějak zvlášť připomínal – prostě proto, že Rysy jsou krásný kout světa s báječným výhledem na horské masivy Tater. Letošní výstup (mluvíme o roce 2014) na Rysy bude už 58.
Memento
A do třetice je tu další událost, která se váže k datu 6. srpna a která se v roce 89 připomínala už po 44. Toho dne roku 1945 došlo k jedné z nejtragičtějších událostí 20. století – poprvé byla použita atomová bomba proti civilnímu obyvatelstvu. Bombardování Hirošimy a Nagasaki, jež uskutečnili na konci 2. světové války Američané, patří k těm událostem, jež z paměti vymizet nesmějí.
Dementi!
O tom, že v domácích luzích a hájích narůstalo neustále napětí, které vedlo k tomu, že se k petici Několik vět připojovali další a další lidé, se v oficiálních zprávách moc nemluvilo. Zato občas zaznělo podobné dementi, jaké ve zprávách z 2. srpna vyjádřil rozhlasový redaktor Jaroslav Riedl.
Zpřístupněná secese
Stejného dne, tedy 2. srpna, zazněla z rozhlasu zpráva nepochybně pozitivní – po celých 78 letech byly pro veřejnost zpřístupněny reprezentační prostory jedné z nejkrásnějších secesních staveb v Praze – tzv. Obecního domu.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
