Čím jsme to žili

Už je to (skoro) tady! Čím jsme to žili – 46

13. listopad 2014

Byl to opravdu přelomový týden. Pokud ho (pamětníci) kdysi vnímali prostřednictvím vysílání Československého rozhlasu, byli v jeho počátku jistě přesvědčeni, že se vlastně nic moc neděje. Jenomže spousta lidí už tehdy poslouchala také vysílání Svobodné Evropy a Hlasu Ameriky. A ti věděli, nebo aspoň tušili, že se toho děje hodně.

Pootevřela se vrátka
Ale nejprve přišla zpráva o tom, že vláda zrušila výjezdní doložky, tedy ony doklady, které byly nástrojem striktního omezování volného cestování. Nahradila je sice jinými nezbytnými papíry, tzv. „statistickými listy“, současně zatrhla krátkodobé nákupní výlety občanů spřátelených zemí, ale v zásadě to byl krok k postupnému otevírání hranic. V tu chvíli ještě nikdo netušil, že o pár dní později padnou hranice úplně a spontánně. (Na ilustračním snímku je opuštěný hraniční přechod mezi ČR a Polskem.)

Generální tajemník ÚV-KSČ Miloš Jakeš

Nejspíš poslední veřejný projev…
…který pronesl ve své funkci generálního tajemníka ÚV KSČ Miloš Jakeš, pochází z 15. listopadu. Stojí za poslech…má opět své kouzlo nechtěného. Projev zazněl v sekretariátu Mezinárodního svazu studentstva, kam Jakeš zavítal v předvečer 17. listopadu.

Logo

A pak už nastal 17. listopad…
…který byl zpočátku vnímán výhradně jako připomínka událostí roku 1939, zejména jako upomínka smrti studenta Jana Opletala, který zahynul poté, co do protinacistické demonstrace, jež se uskutečnila 28. října toho roku, začali střílet němečtí vojáci. Demonstrace, jež měla původně za cíl uctít 50ti leté výročí této události, se z původního místa na pražském Albertově v podvečer přenesla – přes Vyšehrad - do pražských ulic. – Z vysílání tehdejšího ČsRo se však dozvíme nejprve o oficiálních oslavách tohoto výročí. Pokud si informaci vyslechnete až do konce, uslyšíte první zprávu o tom, že se demonstrace k oslavě Dne studentstva proměnila v cosi jiného. Rozhlas to zatím označoval za „protisocialistické provokace“.

Praha se ocitla opět v centru pozornosti světa

„Narušení klidu a veřejného pořádku…
…zejména v prostoru Národní třídy a Pernštýna.“ Tak označila zpráva ČTK, citovaná v Rozhlasových novinách, střet pokojných demonstrantů s policejním kordonem. Popis dění, jež se odehrálo zejména v podloubí naproti paláce Metro, podává zpráva ČTK ve značně zjemnělé verzi. Skutečnost byla mnohem drsnější.

Pietní místo na Národní třídě, kde policisté a speciální jednotky tvrdě zasáhly proti poklidné demonstraci.

Informace o smrti studenta Martina Šmída…
…která dala předchozím událostem neobyčejnou dynamiku, se šířila rychlostí blesku. Vzápětí se stala jakousi rozbuškou lidového hněvu. Byť se brzy ukázalo, že šlo o zprávu falešnou, přesto informace sehrála svou úlohu. Proud nespokojenosti, který byl těmito událostmi nastartován, už nebylo možno zastavit.

„Protest proti masakru,“ stojí na jednom ze sloupů na Národní třídě, kde policisté a speciální jednotky tvrdě zasáhly proti poklidné demonstraci.

Jak to bylo doopravdy se studentem Šmídem?
Jak to bylo s onou falešnou zprávou? To není dodnes zcela vyjasněno. Jisté je jedno – zprávu do světa pustil jeden z čelních disidentů Petr Uhl. Od našich médií to tehdy pěkně schytal. Z komentáře rozhlasových novin ze dne 19. listopadu je to víc než patrné.

Logo
autoři: Jiří Hubička , Tomáš Bělohlávek
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.