Čím jsme to žili
Kdo půjde na Hrad? Čím jsme to žili – 50
V padesátém týdnu roku 1989 se naplno rozhořela diskuse, kdo nastoupí na prezidentský stolec po odstoupivším Gustávu Husákovi. Někteří navržení odmítali, jiní přijímali, někteří navrženi nebyli a rádi by bývali byli, jiní – a těch byla většina – do toho jen zpovzdálí mluvili, případně jiným domlouvali, aby kandidaturu přijali, či naopak odmítli. A do toho se stříhaly dráty.
Případný snímek
Výše publikovaný snímek z archivu Českého rozhlasu je pozoruhodný tím, že se vztahuje hned ke dvěma osobnostem, o nichž je v níže citovaných zprávách Rozhlasových novin řeč. Na fotce vlevo sedící je Vasil Bilak, na něhož byly podány dvě žaloby za přímou účast na pozvání vojsk zemí Varšavské smlouvy v srpnu 1968; vedle něj sedící Čestmír Císař se naopak (v prosinci 89) stal jedním z uvažovaných kandidátů na prezidenta republiky.
Vítěz se rýsoval…
…už v prvních dnech. Byl jím nepochybně Václav Havel. Na veřejných shromážděních, jakým bylo například to Václavském náměstí dne 14.12., se hlavním heslem stalo zvolání: Havel na Hrad.
A přijeli i slavní krajané…
…a rovněž se přimlouvali, aby na Hrad nastoupil Václav Havel (mezi mnoha jinými se za to bral režisér Miloš Forman); jiní slavní pak hovořili s uznáním o našem průmyslu, Tomáš Baťa pochválil naše ševce.
A do toho všeho…
…se stříhaly dráty. Dráty na hranicích. Konkrétně je stříhal tehdejší ministr zahraničí Jiří Dienstbier spolu s ministrem zahraničí Rakouské republiky Aloisem Mockem. Hranice se tak definitivně otevřely. Děly se v tom 50. týdnu věci, které byly ještě před třemi nedělemi nepředstavitelné.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.