Chorvatsko a katolická církev
Chorvatsko je většinově katolickou zemí – v posledním sčítánílidu se přihlásilo ke katolické církvi skoro 90 % obyvatel.Příslušnost k církvi se považuje za součást národní identity aslovo duchovních má tím pádem velkou váhu. Někdy jsou alecírkevní aktivity označovány kritiky jako nacionalistické. Jak jeto tedy s vírou a národem? To jsme zjišťovali přímo v Záhřebu.
V Chorvatsku nedávno vypukla debata okolo návrhu prezidenta Mesiče, aby nadále nebyly ve veřejných institucích vyvěšovány katolické kříže. Ve státních objektech měly podle něj být jen chorvatský znak, nebo vlajka. U konzervativní části společnosti a u katolické církve to vyvolalo nevoli. Šéfredaktor katolického týdeníku Hlas koncilu Ivan Miklenič říká:
„V chorvatské společnosti máme silný vztah k víře a ke křesťanským hodnotám. Naše společnost respektuje tradici, která byla po dlouhá léta komunismu pod tlakem ateistů. Katolickou tradici zpochybňují jen ti, kdo dříve byli komunisty a nyní se z nich stali stoupenci demokracie. Přesvědčení jim ale zůstalo a to u katolických věřících vyvolává pohoršení.“
Profesor Žarko Puhovski je bývalý šéf chorvatského Helsinského výboru. Nezpochybňuje silný vliv katolické církve, nicméně zdůrazňuje, že by Chorvatsko jako oficiálně sekulární země nemělo být chápáno jako stát katolický.
„Víra se tu stala symbolem identity národa. Jedna má kolegyně, která v roce 1991 vyplňovala dotazník sčítáni obyvatelstva, se mne ptala. Profesore, vy jste uvedl, že jste Chorvat - ateista. Když nejste katolík, jak můžete být Chorvat?, ptala se. Tahle otázka by byla jinde nesmyslná. Jenže u nás se věci mají tak. Kdo je pravoslavný je Srb. A kdo je Chorvat, tak musí být katolík.“
Kříž se stal symbolem Chorvatů i během války která provázela rozpad Jugoslávie. Zvláště v zahraničí se objevovaly komentáře, že se různé výklady víry staly zdrojem etnické nenávisti. Šéfredaktor Hlasu koncilu Ivan Miklenič oponuje.
„Katolická církev byla za války principiální. Vyzývala k toleranci, ale zároveň zdůrazňovala právo na obranu. Naše země byla obětí agrese. V sázce bylo přežití chorvatského státu. Církev ale i za těchto okolností konala křesťansky. Věděla, že se spirála násilí musí zastavit.“
Válka skončila před 15 ti lety. 90 procent lidí se dnes v Chorvatsku označuje za katolíky. Debata o odstraňování křížů z veřejných institucí v minulých týdnech postupně opadla.
