Byl rozluštěn dávný nápis na keramickém střepu
Izraelský historik Geršon Galil v lednu oznámil, že rozluštil nápis na keramickém střepu, který byl předloni objeven v archeologickém nalezišti ve středním Izraeli. Objev nápisu a zejména jeho rozluštění má dalekosáhlé důsledky pro to, jak vidíme Bibli a biblické dějiny. Je to totiž jednoznačně nejstarší hebrejský záznam, který sahá až do 10. stol. před naším letopočtem, tedy doby krále Davida.
Jen málokdy se podaří učinit tak význačný objev, jaký udělali před půl druhým rokem v Izraeli. Na jihozápad od Jeruzaléma bylo nalezeno 3 tisíce let staré opevněné vojenské ležení, o kterém se předpokládalo, že by mohlo být židovské. To by znamenalo, že v době krále Davida v 10. století před naším letopočtem bylo židovské království skutečným státem, který stavěl rozsáhlé pohraniční pevnosti. Mnozí historici totiž o tom, co se píše v Bibli o Davidovi, pochybovali, a domnívali se, že jde spíše o panovníka, který snad mohl být nanejvýš vladařem relativně malého území a malé skupiny lidí, z něhož teprve legendy udělali krále nad židovskou říší.
Naděje proto mnozí vkládali do textu, který byl nalezen na asi patnácticentimetrovém střepu ve zmíněné pevnosti. Byl psán kanaánským písmem, rozšířeným před třemi tisíci lety v celé oblasti, ale jeho obsah nebyl zřejmý. Nebylo dokonce ani jisté, o jaký jazyk jde. Telavivský odborník Geršon Galil nyní nápis rozluštil, a zjistil, že jde skutečně o hebrejský text. Tím mimo jiné potvrdil předpoklad, že místem nálezu byla pravděpodobně pohraniční pevnost židovského království, snad samotného krále Davida. Znamená to také, že jestliže v tak odlehlém koutě státu existovala nejen stálá vojenská posádka, ale i písaři, pak šlo o skutečný stát s vlastním byrokratickým aparátem.
Zajímavý je i samotný obsah nápisu. Jde o několikařádkový text, který vyzývá k uctívání Boha, a zejména k soucitu se slabými členy společnosti, jako jsou otroci, vdovy, sirotci a cizinci. Jeho obsah se značně podobá některým pasážím z knihy Exodus nebo knihy proroka Izajáše.
Nápis je však o mnoho set let starší, než je Izajášova doba, a je také o celých tisíc let starší než známé Svitky od Mrtvého moře, které byly považovány za nejstarší autentické biblické záznamy. Důsledky tohoto zdánlivě malého nálezu jsou tedy značné. Ukazují, že mnohé z toho, co se píše v Bibli, je možné brát vážněji, než bylo dosud obvyklé. Ukazuje také, že i sama Bible je možná nejméně o několik století starší, než se obvykle připouštělo, a že tedy i Davidova doba, z níž nápis na střepu možná pochází, je popsána současníky, a nikoli potomky z doby mnohem mladší.
Zajímavé je i místo, kde byl nález učiněn. Pevnost ležela na tehdejší hranici židovského osídlení a pelištejského neboli filištínského území. Jak víme i ze Starého zákona, Pelišejci byli úhlavními nepříteli Židů. Údolí Ela, v němž opevněný tábor ležel, je i podle 1. Samuelovy knihy místem, kde se mladý David utkal s pelištejským bohatýrem Goliášem. Skutečnost, že právě tam došlo ke střetu obou armád, tedy nebyla náhodná.
