Brněnský veletrh cestovního ruchu se letos zaměřil na církevní turistiku
Zatímco ve světě patří takzvaná církevní turistika k důležitým aktivitám a vytváří roční obrat kolem dvou desítek miliard dolarů, Česká republika je v tomto oboru stále spíše popelkou, přestože na svém území má přes 7 tisíc církevních staveb. Začíná se ale zřejmě blýskat na lepší časy – církevní turistika je mottem včera zahájeného Mezinárodní veletrhu turistických možností v regionech Regiontour na brněnském Výstavišti. Významným impulsem je také blížící se rok 2013, který připomene 1150. výročí příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu.
Církevní turistika vlastně není o mnoho mladší, než samo křesťanství. Patří k nejstarším formám cestování a vlastně se podílela i na formování Evropy v dnešním slova smyslu, připomíná pražský arcibiskup Dominik Duka:
„Poutníci z celého světa se vydávali na místa - nejprve kde se narodil a působil Ježíš Kristus, a pak to byla místa apoštolů a dalších význačných světců. A tak se vlastně vytvářela Evropa, protože na těchto cestách získávali lidé nové zkušenosti, nové poznatky, nová přátelství. To není můj poznatek, ale je to volná citace Johanna Wolfganga Goetha.“
Dnes už je samozřejmě situace zcela jiná a návštěva církevních památek nemusí být určena jen věřícím. Lákavé přitom mohou být nejen velké chrámy či synagogy, ale i odlehlé vesnické kostelíčky, často s cennou architekturou, výzdobou a mobiliářem. Těm se věnuje projekt Magni. Jeho podtitul „cesty s příběhem“ podle autora Marka Touška naznačuje, o co jde – jednotlivé balíčky představují nejen stavby, ale také historické osobnosti a události s nimi spojené:
„Dám za příklad – Santini: každý zná Zelenou horu ve Žďáře nad Sázavou, ale my jsme vlastně v rámci té jedné trasy takto vytipovali a propojili to i s dalšími kostely, které jsou v blízkých vesnicích, a tak to vlastně tvoří takový jeden celek – jdeme po stopách Santiniho, je tam příběh té osobností, je tam výchozí místo od té památky, která je skutečně známa, a k tomu lze vlastně přirozeně připojit i další památky v blízkém okolí a takto využít tu synergii, navštívit i tyto malé kostelíky, které jsou například od Santiniho, jsou úžasné, i na těch vesnicích.“
Někdy ovšem bývá problém se do některých kostelů mimo bohoslužby vůbec dostat – důvodem mohou být i špatné zkušenosti se zloději. Podle kardinála Duky se ale situace zlepší – už tento měsíc se tomu bude věnovat biskupská konference, církve chtějí spolupracovat také s ministerstvem kultury a policií. Každý návštěvník dodržující elementární pravidla bude vítán, dodává Duka:
„Při návštěvě pařížského kardinála Vingt-Troise v Praze – sám jaksi hovořil k médiím: ‘Nevítáme turisty, ale vítáme návštěvníky‘. Protože otázka náboženské příslušnosti není na první pohled za prvé viditelná a na druhé straně víme, že v tom dnešním světě obrovské migrace a stěhování národů je určitá cesta hledání duchovních hodnot, nebo můžeme použít ruského výrazu bohohledačství. Proto každý takovýto návštěvník je vítán a věříme, že když se bude chovat s určitou otevřeností, tak bude i přijat a je přijat. A ty otázky skloubení nejsou neřešitelné.“
S výjimkou míst, kde je třeba počet návštěvníků regulovat, se podle Dominika Duky nepočítá se vstupným, na druhou stranu by turisté měli dobrovolným příspěvkem ocenit větší náklady na provoz.