Bakteriální válka v mokřadech
Sopečná činnost má pravděpodobně větší vliv na ochlazování Země, než jsme si dříve mysleli. Tvrdí to tým britských vědců z Open University a svoji teorii opírají o dlouhodobý výzkum rašelinišť a mokřadů. Velké sopečné erupce totiž nepřímo vyvolávají boj mezi jednotlivými druhy mikrobů ve vlhkém prostředí.
To, že po velkých erupcích snižuje sopečný prach rozptýlený v atmosféře intenzitu slunečního záření a ochlazuje tak klima na Zemi, se vědělo už v minulosti. Podle britských vědců je ovšem mnohem větším problémem kyselý déšť, který způsobuje "bakteriální válku" v rašeliništích a mokřadech. Kyselina sírová, hlavní složka kyselého deště, zvyšuje počet bakterií redukujících sírany a ty pak vytlačují mikroby produkující metan. S klesajícím počtem těchto mikrobů klesá celková produkce metanu na Zemi (mokřady produkují za normálních okolností asi 50 % světové produkce metanu) a ochlazuje se tak klima.
Celý tento proces má navíc dlouhodobý efekt. Zatímco sopečný prach v atmosféře ovlivňuje intenzitu slunečního záření po dobu maximálně dvou až tří let, utlačování mikrobů produkujících metan v mokřadech může, jak ukázal pokus v rašeliništích ve Skotsku, trvat 5 až 10 let.
