Amos Oz: Příběh o lásce a tmě
Světoznámý izraelský spisovatel Amos Oz navštívil loni v říjnu Prahu, aby zde osobně představil svou nejnovější knihu Příběh o lásce a tmě. Ozova kniha, skvěle přeložená Michaelem Žantovským, nabízí opravdu velké vyprávění. Osobní vzpomínkový příběh v sobě vlastně skrývá dva příběhy. Jednak o lásce ať již k rodičům, ke knihám, k učitelce i k vlasti, jednak o tmě.
Jednou z tragických událostí, ke kterým se Amos Oz ve svém díle opakovaně vrací, je totiž matčina sebevražda v době, kdy mu bylo 12 let. Vzpomínky na dětství v rodném Jeruzalémě jsou v knize zasazeny do širokého rámce vyprávění o Ozově rodině z Ukrajiny, odkud jeho rodiče a prarodiče odešli ve 30. letech minulého století do Palestiny v době narůstajícího antisemitismu.
V Ozově knize se však dozvíme mnoho i o životě Židů v britské mandátní Palestině. O boji o vlastní zemi, o vzniku Státu Izrael v roce 1948 a následné obranné válce po napadení Izraele arabskými státy, o objevování knih.
Ozova melancholická matka, která počátkem 30. let minulého století studovala v Praze, ráda četla a synovi vyprávěla fantaskní příběhy. Jeho otec byl knihovníkem a badatelem. Mluvil 16 jazyky a podobně vzdělaný byl i strýc Amose Oze, k němuž jako dítě vzhlížel, profesor Hebrejské univerzity Josef Klausner. Toto prostředí formovalo budoucího spisovatele, který ve svém Příběhu o lásce a tmě napsal velkolepou rodinnou kroniku. Seznámíme se v ní s Židy v ukrajinské Oděse a Rovnu, z nichž vzešli jeho prarodiče: věčně nespokojená babička a zchudlý dědeček-mlynář z matčiny strany, dědeček-snílek a milovník žen i čistotou posedlá babička z otcovy strany. Oz ale odhaluje i humorné či smutné příběhy svých tetiček a strýčků stejně jako přátel a známých.
Poutavě zachytil Jeruzalém 30. a 40. let minulého století s jeho zvyky a všedním chodem domácností, atmosféru města za druhé světové války i po vzniku Státu Izrael. Líčí setkání s mnoha významnými osobnosti jako například spisovatelem Šmuelem Josefem Agnonem, dětské hry a sny.
Především však Amos Oz dává nahlédnout do vlastního nitra. Umožňuje pochopit, co ho ovlivnilo na cestě k vlastní dráze spisovatele, proč ho více než stateční hrdinové zajímají životy obyčejných lidí. Protože, jak napsal, "střed vesmíru je tam, kde právě jste". Milovníci a znalci díla Amose Oze, které je už hojně zastoupeno i v češtině, si současně uvědomí četné autobiografické odkazy v jeho dalších textech. Amos Oz, toto "dítě posedlé slovy", odešel po matčině smrti a otcově novém sňatku jako patnáctiletý do kibucu, v němž žil a pracoval více než 30 let.
Příběh o lásce a tmě má mnoho poloh a je čtenářským potěšením je odhalovat. Je současně zřejmé, že na některé otázky, zejména kolem matčiny smrti, autor prostě nikdy nenajde odpověď. Jako člověk i umělec ji přesto stále hledá.
