Alexander Tolčinský: Co skrývají vody přehradní nádrže Peručac?

Před několika týdny chtěli stavbaři opravit hráz a vypustili při tom z nádrže vodu. Pak se stalo něco děsivého. Na hladinu postupně vyplavalo několik desítek těl osob, zabitých zejména během občanské války v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995. Jde zejména o bosenské Muslimy, zavražděné v okolí města Višegrad v roce 1992 srbskými jednotkami.

Ale nejen to. Do vod řeky Driny byly oběti konfliktů vhazovány už od dob 1. světové války. Týmy Institutu pro pátrání po nezvěstných osobách hledají i ostatky kosovských Albánců, zabitých Srby během bombardování Jugoslávie letouny NATO v roce 1999. Dokonce i příslušníků wehrmachtu, kteří v řece Drině skončili během 2. světové války. Byli to nositelé Železných křížů, vojenských vyznamenání udělovaných německým vojákům od roku 1813.

To že emoce neskončily ani 15 let od skončení bosenské války svědčí i fakt, že byli koncem července během prací při ohledávání ostatků členové vyšetřovacího týmu opakovaně ohrožováni neznámými střelci. Prácí jim také ztěžují nevybuchlé miny.

Kromě týmu mezinárodního a jeho bosenské obdoby včera zahájila činnost na peručské vodní nádrži i komise srbská. Ta má zjistit, zda jsou v okolí srbského břehu nádrže další oběti nedávných jugoslávských válek. Mohly by tam být ostatky možná až 1000 Bosňáků nezvěstných po bojích u Višegradu v roce 1992 a také ze Srebrenice z léta roku 1995. Tedy z genocidy provedené bosensko srbskými vojsky, vedenými hledaným válečným zločincem Ratkem Mladičem. Podle expertů jde nyní o pravděpodobně poslední podobnou příležitost k identifikaci ostatků. Za 10 až 15 let, kdy lze předpokládat novou opravu nádrže už budou nyní ještě identifikovatelné ostatky pod nánosy bahna lidským okem neviditelné a navěky tak ztracené.

Již zmíněný srbský tým, který zahájil výzkumy včera má pátrat po ostatcích kosovských Albánců, kteří byli k jezeru přiváženi v mrazírenských automobilech a poté podle všeho vhozeny do vod Driny.

Dnešek přinesl i další událost spojenou s masovými hroby obětí války v Kosovu. V květnu tohoto roku se totiž objevily informace, že by se nedaleko města Raška mohl nalézat hromadný hrob 250 nezvěstných kosovských Albánců. Srbské úřady ale zatím nezveřejnily výsledky příslušného šetření. Má se tak stát až po údajích, které dodá stavební fakulta bělehradské univerzity. Údajný masový hrob by se totiž mohl nalézat v místě, kde byla po kosovské válce vybudována budova ředitelství podniku KOSMET put. Oběti by se mohly nalézat pod jejími betonovými základy. Speciální tým odebral vzorky z hloubky 6 až 8 metrů pod povrchem. Analýza měla dokázat, zda se skutečně jedná o pozůstatky lidských orgánů, což by možnost existence masového hrobu potvrdilo. Srbská veřejnost se tak obsah vyšetřovací zprávy dozví až za několik týdnů, možná i měsíců.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.