Alena Zemančíková

Autorka rozehrává motivy putování a ztráty domova, které obsahuje i evangelijní příběh o narození Páně a útěku do Egypta a který v různých časech prostupuje dějinami.

Proč se na koberci na podlaze v ložnici vytvořila tmavá skvrna? To má objasnit cesta do sklepa, během níž se ale otevírá i celá historie manželství Martina a Sidonie.

„Co asi dělají ty opuštěné duše, o které se nikdo nestará,“ ptá se mě dítě na zapadlém hřbitově u nás v pohraničí.

O existenci tabákové režie jsem nevěděla, ačkoli jsem v jejím stínu vyrostla. V Tachově, kam moji rodiče přišli v 50. letech, jsme bydleli ve vile jejího bývalého ředitele.

Zdědila jsem knihovnu s díly anglických moderních klasiků, ale Virginia Woolfová mezi nimi chyběla. Její Orlando vyšel v češtině už rok po vydání anglickém v roce 1928.

Věra Šťovíčková-Heroldová (1930–2015) byla v 60. letech nepřehlédnutelnou osobností rozhlasové žurnalistiky. Poslechněte si její vzpomínky.

Pohledem z okna zjišťuji škody, které suché léto napáchalo na stromech na sídlišti. Ty vzrostlé jsou v pořádku, lípa sice začala shazovat listy, ale pak se vzpamatovala.

Hory jsou příbytkem nouze. Na políčku se dalo docílit jen pozdní sklizně, ohrožené živelnými pohromami. Ani z horských luk nebylo samozřejmé sklidit víc než jednu senoseč.

„Už týdny je malý český národ vystaven útokům tak nelítostným, tak prohnaným, tak cynickým, jaké dějiny doposud nepoznaly.“ Ivan Řezáč čte esej pražského německého autora.

Ve Florencii na náměstí Santa Firenze člověka překvapí velkolepé muzeum Franca Zeffirelliho. Kdo v roce 1968 viděl jeho tragédii Romeo a Julie, na ten zážitek nezapomněl.