7. den: Rvačka na ostří nože
Kdo byl včera po poledni v pavilonu goril v pražské zoo, ten nevěřil vlastním očím. Ospalá nálada, kdy se jen malá Moja vydávala na kraťoučké vycházky kolem odpočívající matky, se naráz změnila v nefalšovanou boxerskou arénu. V ringu proti sobě stály obě naše samice Shinda a Kijivu.
"Pošťuchovaly se od rána," vyprávěl Vojta, který měl od rána službu v buňce a obsluhoval kamery, sledující nepřetržitě lidoopy. "Zkraje si dělaly jen takové malé naschvály, třeba si vzájemně kradly slámu, připravenou k odpočinku. Boj začal ve chvíli, kdy se Shinda zase pokoušela sebrat mámě Moju. Samice lítaly po pavilonu, takže jsme je kamerami vlastně ani nestačily sledovat. Bylo velké štěstí, že Moja se ukryla stranou. Být mezi rozzuřenými gorilami by pro ni nemuselo dopadnout nejlépe."
Naštěstí nejhorší vášně ustaly po pár desítkách vteřin stejně rychle, jako vzplály, samice se vzdálily a odpočívaly každá na opačné straně pavilonu. Rohovnický souboj skončil po prvním kole bez zjevného vítěze, ovšem neskončily vzájemné drobné výpady. Tu Kijivu vystrkovala sestru ze svého okolí, tu Shinda natahovala ruce po Moje nebo sbírala všechnu dostupnou slámu a snažila se ji oblehnout a zabrat jen pro sebe.
Po celou dobu hašteření i rvačky sledoval obě samice zamračený Richard bez hnutí. Jako správný rozhodčí vyčkával, jak boj dopadne, a dohlížel zřejmě i na to, aby samice neublížily mláděti Moje. Vzájemné rvačky mezi gorilami v pavilonu nejsou takovou vzácností, i když málokdy se strhne taková mela jako včera. Jestliže vstoupí do vyrovnávání si účtů Richard, výsledek je známý předem. Samice si proti němu skoro nic nedovolí, on jim rozdá pár pohlavků a je hotovo. Rozdíl v síle mezi samicí a samcem je tak výrazný, že to ani jinak dopadnout nemůže. Richard rozhodně není pod pantoflem. Zato obě samice v Richardově harému jsou přibližně stejně silné, takže strkanice mezi nimi se budou asi pravidelně opakovat. A je jen na Richardovi, aby soupeřící družky srovnal.
