32. den: Co dovedou gorily?
Ošetřovatelé v zoo se snaží gorilám zpestřovat život jednoduchými úkoly a pokusy. Na dvou z nich jsme se tento týden podíleli a byly skutečně velmi zajímavé. V obou z nich jsme měli možnost zjišťovat, jak inteligentními tvory gorily jsou a co dovedou.
Přitom si musíme uvědomit, že pražské gorily nejsou o nic chytřejší než jejich příbuzní v divočině, protože vyrostly v gorilí rodině bez vlivu člověka.
První pokus jsme spojili s Mikulášem a každý dospělý člen dostal svůj košíček s nadílkou. Ne s dětskou, čokoládovo-bonbónovou, ale lidoopí, tedy tvarohovo-ovocnou. Ve druhém pokusu jsme se snažili odhalit, zda gorily dovedou používat nástroje, o čemž se ve vědeckém světě vedou spory a obecně se tvrdí že nikoliv. O průběhu a výsledcích pokusů jsme si povídali s kolegou Martinem Smrčkem.
Hned na úvod bych se vás zeptala, jak proběhla oslava Mikuláše v gorilím pavilonu? Ono to není jen tak, udělat Mikuláše pro gorily, protože tam jsou určitá omezení. Pochopitelně nemůžete dávat dárky zabalené v celofánu. Tak jsme dlouho dumali, jak to vymyslet, a nakonec jsme pořídili čtyři krásné proutěné košíčky a do nich jsme dali laskominy pro gorily - tvarůžek, ovoce, zeleninu. Košíky jsme rozmístili v pavilonu a čekali, jak se gorily zachovají. Bylo to strašně srandovní, protože gorily vyšly, rozdělily si teritorium, každá samice uzmula jeden košík a v koutku se cpala obsahem. Kromě Kamby, která jako nová vlastně nevěděla, co má dělat. Richard vzal zbylé dva košíčky, měl je od sebe asi tři nebo čtyři metry a teď mezi nimi pobíhal a snažil se Kambu zahánět. Vlastně nevěděl, jak se má zachovat, jestli z jednoho nebo ze druhého, a chuděra Kamba mezi tím pendlovala.
Ty košíčky gorily objevily hned, nebo měly strach? Okamžitě, jak tam vstoupily, tak se rozhlédly a bez jakéhokoliv zaváhání zamířily rovnou k těm košíčkům.
A jak to dopadlo s košíčky, které uzmul Richard? Nakonec je uhlídal oba dva a krásně je vyjedl, měl umazanou hubu od tvarohu, protože ten mu chutnal nejvíc. Srandovní byla Moja, na kterou zbyl jen plastový obal od tvarohu, a ten si pořád nosila, kulhala tam s tím, tedy chodila po zadních a opírala se o přední nohu, takže její pohyb vypadal jako lidské kulhání. A nakonec si s krabičkou nejvíc pohrála.
Co potom s těmi košíčky prováděly, když už obsah vyprázdnily? První den to vypadalo, že je košíčky přestaly bavit, protože když je vyjedly, tak zjistily, že samotný košíček není k jídlu. Mysleli jsme si, že tím celá zábava skončila, ale to byl omyl. Další den se staly středem zábavy právě ty košíčky. Byla to legrace, protože je zčásti rozebraly. Pozorovali jsme, co s nimi dělají, a celý den si s nimi vyhrály. Kijivu si je nasazovala na hlavu, vůbec neviděla, chodila tam s tím jak středověký rytíř s helmou. Bylo to skutečně nesmírně komické. Takže si s těmi košíčky vyhrály a myslím, že je tam do dneška ještě mají.
Já jsem dnes ráno v šotu Odhalení v televizi viděla, jak si Richard vydloubával rozinky z dřeva vlastním klacíčkem, který si pro ty účely upravil. My jsme dělali další nesmírně zajímavý pokus. Zkoušeli jsme, jestli jsou gorily schopné používat nějaké nástroje. Ono se o gorilách obecně říká, že nedosahují takové inteligence jako šimpanzi a že v podstatě nástroje nevyužívají, nepoužívají. Snad kromě toho spotu, který proběhl nedávno televizí a tiskem, kdy byla pozorována gorila v Kongu, jak si zkouší hloubku nádrže, než tam vstoupila. Obdobné zkoušky hloubky dělají dokonce i gorily v pražské zoo, takže to není zas taková novinka. V pražské zoo ošetřovatel Marek Ždánský zkouší s gorilami jednu zajímavou věc s klacíkem, do kterého vyvrtal otvory. Do nich nacpe rozinky nebo jiné pochutiny a klacek gorilám nabídne. Sleduje, jak se gorily zachovají.
Zjistilo se tedy, že jenom Richard si vlastním nástrojem vydloubává ty rozinky? Ano, obě dvě holky, tedy Kijivu a Shinda, přišly na to, že se k rozinkám nedostanou jinak než hrubou silou. Takže klacek rozdrtí v zubech a zničí. Kdežto Richard, přestože by to pro něj nebyl žádný problém, naprosto jednoduše vybere rozinky z otvorů, do kterých se dostane prstíčkem a nehtíkem. Potom si vezme klacíček, který mu Marek podá, ten si v ústech zašpičatí a ukryté rozinky z otvorů velice šikovně dostává a pochutnává si na nich. Je to v podstatě mimořádný vědecký objev, je to úžasné poznání, když gorila používá tímhle způsobem nástroje, a to gorila, která nebyla vychovaná lidmi, ale která vyrostla v gorilí rodině, nenaučila se to od lidí. Je to naprosto unikátní záležitost.
To je poprvé, co to bylo pozorováno? V pražské zoo se ten pokus dělá opakovaně, ale jestli to někde ve světě bylo pozorováno na gorilách, které vyrostly bez přítomnosti lidí, to jsem skutečně neslyšel.
Myslíte si, že samice se budou od Richarda snažit tomuto naučit? Já si myslím, že ta šance by tam byla, i když samice, když zjistily, že jsou schopné se k rozinkám dostat prostou silou, k tomu možná nebudou mít žádný důvod. Zajímavé bude, jestli se to bude během příštích let učit Moja, to znamená, že by to od Richarda mohla odkoukat, a třeba se dočkáme překvapení.
Takže to asi nevadí, takovéto neškodné pokusy na gorilách? Určitě ne, pro gorily je to obrovská zábava, protože v každodenním stereotypu v zoologické zahradě je každé takovéhle zpestření života pro ně strašně zajímavé. Zabaví se na dlouhou dobu všemi těmihle pokusy a to je nakonec jejich hlavní smysl. Není to ani tak zábava pro lidi, jako spíš pro gorily.
Akorát se asi musí opatrně vybírat, aby se nezranily? Určitě, všechny pokusy, všechny ty nápady, které ošetřovatelé mají, procházejí velice přísnou kontrolou před tím, než se vyzkouší a udělají.
