31. den: Richard o vedoucí místo nepřijde
Jak jste mohli sledovat v posledních týdnech, v pražské zoologické zahradě byly rozdány karty jako do mariáše. Kdo drží trumfy, to je trošičku sporné - Richard, který sice před novou samicí Kambou ustupuje, Kamba, která se vrhá na samce v naději, že urve nejvyšší postavení, nebo Shinda, která se nemíní vzdát těžce vydobyté pozice.
A nebo je nyní tou nejlepší Kijivu s Mojou na zádech? Zdá se, že se Kamba zařadila až na třetí místo. Jisté je, že v současné době máme v naší malé gorilí rodince všechny důležité funkce obsazené. Je tady táta, máma, teta a miminko. V přírodě jsou ale gorilí rodiny početnější, někdy až třicetičlenné, zpravidla však poloviční. Jak taková rodina vypadá? Kdo ji vede, to nám prozradil dr. Daniel Frynta, zoolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ten naši rodinu goril delší dobu sleduje a dokáže nám tedy vysvětlit nejen chování goril v přírodě, ale i aktuální situaci v pražské zoo.
Jak to vlastně dopadne? Nevíme, jak to dopadne, protože je to úplně stejné, jako kdybyste se mě ptala, jak dopadnou nějaké vztahy v lidské skupině. Po pravdě řečeno, všechno to, co my studujeme, tedy převážně zvířata, nám velmi málo pomáhá k pochopení goril, protože gorily jsou naši nejbližší příbuzní, a tudíž mnohem více se hodí zkušenost s lidmi než zkušenost se zvířaty. Tudíž ptáte se etologa a specialisty na chování zvířat a vlastně se ptáte malinko špatně.
Měla bych se zeptat psychologa? Měla byste se zeptat rodinného psychologa.
Dokáže vůbec Richard, respektive pán té tlupy, ty znepřátelené samice srovnat? Zatím to vypadá, že se spíš Kamby bojí. Tohle samozřejmě zatím nevíme, ale víme, že v přírodě i v normální tlupě jsou silové poměry velmi výrazné. Samec je neobyčejně velký, mnohem silnější než kterákoli ze samic a jeho hlavní funkcí je zabezpečovat, aby žádný jiný samec neublížil mláďatům a také to, aby vztahy v rodině byly příznivé. To znamená, že jeho hlavní rolí je udržovat pořádek jak ve vnějších, tak ve vnitřních vztazích. Ale otázka směřovala k tomu, proč jsou vztahy ve skupině zatím tak podivné, proč má nová příchozí stále problémy.
Představte si, jak by to bylo u lidí, představte si, že by se k vám do rodiny přistěhoval někdo další, jak byste ho asi přijímali? Zprvu jako hosta, ale kdyby bylo jisté, že už se tam chce usadit, jistě by měl malinko potíže. A stejně tak je to i u těch goril. V přírodě, když samec získá další samici nebo přijde do skupiny další samice, tak ta se vždycky zařadí na dno společenského žebříčku. A my tady máme problém. Ta nově příchozí není nejmladší a nejméně zkušená, ale vlastně naopak nejstarší, nejzkušenější.
Podle jiné logiky, také nám blízké, by měla zaujímat postavení úplně nahoře. A z tohoto vzniká konflikt, se kterým si my nevíme rady, a jak vidno, ani ty gorily si s tím úplně nevědí rady. Protože šéf celé rodiny Richard je zmaten, jak jsme opakovaně viděli, nedokáže, a to mě trochu překvapilo, uplatnit svoji sílu a nápadnou fyzickou převahu a na druhou stranu ani samice mezi sebou si nejsou schopny to snadno srovnat. Podle dvou logik - ty dvě logiky se dostávají do konfliktu - si to musejí vyříkat mezi sebou. A snad ještě jednu věc: uvědomte si, že všechno to, co jsme až dosud viděli, je neobyčejně mírné. V podstatě k žádným silným projevům agrese nedošlo. Skoro u každého jiného zvířete by už tekla krev, gorily jsou neobyčejně přátelské a v jejich skupině jsou vztahy nadřízenosti a podřízenosti velmi jemné. Není to tvrdý vztah hrozného nadřazení a velmi nepříjemného podřízení.
Ta rodina má v tuhle chvíli pět členů, je to hodně, nebo málo na gorily? Záleží na tom, kterou populaci bychom studovali. Ty gorily, které jsou nejvíc prostudované, to znamená ve východní Africe, mají skupiny větší. A to dost nápadně větší, ale tak, jak už to v přírodě bývá, jsou skupiny různé velikosti a nedá se říct nějaké obecné pravidlo. Ono obecně u polygynních tvorů je to vždycky tak, že v čele je dominantní samec, za ním jedna nebo více samic, a vlastně úspěšnost jednotlivých samců se liší poměrně hodně podle toho, kolik se jim podaří získat "manželek".
To je tam vždycky jenom samec a ti dospívající samci musí odejít? Dospívající samci se musí rozhodnout. Buď budou podřízení a budou mít jistou naději na zdědění celého harému, nebo odcházejí. Oni většinou odcházejí, ale je to částečně jejich rozhodnutí, protože otcem rodiny jsou většinou tolerováni, a to dost dlouho poté, co reálně dospějí.
V kolika letech to je? To je složitější. Je to o něco dříve než u lidí, čili oni si zakládají skupinu tak někdy kolem jedenácti, ale opět je tam rozptyl.
Moje je teď o víkendu jeden rok a zdaleka tedy není dospělá, vypadá v podstatě jako dvouleté, tříleté dítě a i si tak hraje. Dalo by se to přirovnat k lidskému věku? Dalo by se to přirovnat k lidskému věku. Dá se skutečně říct, že ti lidoopi mají ve fyzickém vývoji náskok dva až tři roky, a ten se postupně ještě prodlužuje. Ale i u lidí je velký rozdíl a víte, že v různých lidských populacích to dospívání přichází v různou dobu.
