30 let od egyptsko-izraelských dohod v Camp Davidu

20. září 2008

Ve středu uplynulo přesně třicet let od klíčové dohody mezi Egyptem a Izraelem. Podařilo se jí dosáhnout ve známém letovisku amerických prezidentů Camp Davidu. Při znalosti blízkovýchodních poměrů je zřejmé, že dohoda byla úspěchem zcela výjimečným.

Americký prezident Jimmy Carter nebyl během své vlády považován za oslnivě úspěšného. Ani neobhájil druhý mandát. Úcta k němu začala stoupat až po jeho prezidentování a byla symbolicky zpečetěna Nobelovou cenou míru v roce 2002. Přispěly k tomu Carterovy moudré iniciativy a neúnavná práce v časech, kdy si mohl užívat slávy a pohodlného života.

I hodnocení jeho vlády se ale časem mění. Za hvězdný okamžik se považuje dohoda mezi Egyptem a Izraelem v Camp Davidu. Podařilo se jí dosáhnout po dramatických dvou týdnech 17. září 1978. Představitelé Egypta a Izraele, Anwar Sadat a Menachem Begin, byli tvrdí vyjednávači a mimořádně výrazné osobnosti. Zázrak je, že dohodu podepsali přes otevřenou nevraživost. Jimmy Carter byl jediný, kdo věřil v mír natolik, že zarputile odmítal Camp David opustit, dokud překážky nepřekonají. Nebýt jeho, Sadat a Begin by se nejspíš ve zlém rozešli. Mimochodem, chvílemi spolu vůbec nemluvili, takže Carter fungoval nejenom jako hostitel, ale doslova jako prostředník.

Dohoda do velké míry změnila poměry na Blízkém východě. Nešlo jenom o výměnu Sinajského poloostrova za uznání Izraele. Vytvořila se šance pro smlouvy s dalšími sousedy. Za dlouhých třicet let se to ale podařilo jenom s Jordánskem v roce 1994. Před osmi lety byla na spadnutí dohoda s Palestinci. Vše probíhalo dokonce symbolicky podle podobného scénáře - opět v Camp Davidu, jen aktéry byli americký prezident Bill Clinton, izraelský premiér Ehud Barak a šéf Palestinců Jásir Arafat. Právě on smetl nakonec návrhy ze stolu, což vedlo k velice nešťastnému vývoji v podobě krvavé intifády.

I proto mnozí považují třicet let staré dění v Camp Davidu doslova za zázrak. Anwar Sadat se stal prvním představitelem arabské země, který uznal existenci Izraele a promluvil v Knessetu. V islámském světě ho kvůli tomu mnozí nenáviděli. Po třech letech byl zavražděn při vojenské přehlídce a žádná hlava arabského státu nepřišla na pohřeb. Objevili se tam ale hned tři američtí prezidenti: kromě Nixona a Forda samozřejmě Jimmy Carter. Mimochodem, byl to on, kdo řekl, že žádná dohoda nepřežije, pokud v ní nevítězí obě strany. A co se týče vlastní osoby, podotkl: "musíte mít jednoduchou víru". Možná na tom něco bude.

autor: Daniel Raus
Spustit audio

Více z pořadu