Zoo Plzeň: Po dvou samičkách je tu lamí kluk
V plzeňské zoo se radují z dalšího přírůstku u lam vikuní. Po prvních dvou samičkách, které jsou nyní v pražské zoo, se letos, 25. července, narodil sameček. Třetí plzeňský odchov tedy slaví už 6 týdnů a má se čile k světu.
Lama vikuňa je u nás souvisle chována teprve od roku 1998, postupně se rozšířila do sedmi českých zoo.
V plzeňské zoo jsou vikuně chovány od roku 2008: dvě samice ze Zoo Zlín a o rok později dovezený samec z německé zoo v Hannoveru. V Plzni žily od 50. let bílé a černobílé lamy krotké, v 80. letech je vystřídal divoký druh, béžová lama guanako. Oba se úspěšně množily.
Lamy žijí v Plzni ve výběhu představujícím jihoamerickou pampu spolu s pštrosy nandu pampovými a kapybarami.
Lama vikuňa
Domovinou lamy vikuni jsou v současnosti jen přírodní parky horských oblastí Peru, Bolívie, Argentiny a Chile. Lamy dovedou vyvinout na krátkou vzdálenost rychlost až šedesát kilometrů v hodině a dožívají se dvaceti let.
Vikuňa patří výškou 96 cm mezi menší lamy, váží 45 – 55 kg. Na krátkou vzdálenost dokáže vyvinout rychlost až 60 km/h. Hlava je malá, oči až nepoměrně velké. Krk dlouhý a tenký. Dva až tři cm dlouhá srst vikuni má žlutohnědou barvu, hrubší části červenou. Kůže se považuje se za nejkvalitnější na světě, proto se používá k výrobě luxusních kožených výrobků. V dávných dobách pořádali Inkové jednou za čtyři roky hon na vikuně. Zvířata se ostříhala a znovu vypustila do přírody. Zabitá zvířata patřila lovcům stejně jako hrubší část srsti. Ta jemnější patřila náčelníkovi. Srst se používala na výrobu látek, které byly dostupné pouze šlechtě. Vikuni vyhledávají oblasti bohaté na potravu s dostatkem vodních zdrojů. Živí se travinami, bylinami a některými sukulenty. Samice je v březí 11 měsíců a rodí jedno mládě. Dožívají se 20 let.
S příchodem Španělů začalo nemilosrdné vybíjení pro kůži, maso a vlnu. Vikuně byly téměř vyhubeny. V roce 1965 žilo v jihoamerických horách jen 6 000 z původních 400 000 vikuní. Vytlačoval je také chov dobytka do stále nehostinnějších končin. V poslední chvíli zachránilo vikuně vyhlášení několika rezervací a přísný zákaz lovu. Dnes už v přírodě údajně žije na 80 000 těchto zvířat. V zoologických zahradách nejsou příliš často k vidění, jsou náročnější na chov než lamy guanako nebo domácí lamy.
Jde o nejvzácnější formu lamy, pro kterou je veden Evropský záchranný program EEP.