Život v termitišti
Termiti obývají tropické oblasti, nejvíce jich nalezneme v rovníkové Africe, ale žijí například i v oblasti Středozemního moře. Jako invazní druh se vyskytují také v Evropě. Termiti měří od 2 mm po 2 centimetry. Dnes se vypravíme přímo na termitiště. Daniel Mrázek se ptal Mgr. Jana Šobotníka, Ph.D. z Ústavu organické chemie a biochemie, kolik jedinců tohoto hmyzu bychom v jedné kolonii napočítali.
U sociálně nejprimitivnějšího termita Archotermopsis wroughtoni jsou kolonie velmi malé a čítají 40 až 100 jedinců. To je jeden extrém. A potom jsou tu hnízda rodu Makrotermes, ta mohou řádově obsahovat jednotky milionů jedinců v kolonii (5-8 milionů). To je v přirozených podmínkách. Pokud dojde k introdukci konkrétního druhu do nového areálu, početnost kolonie může být mnohanásobně větší. Příkladem může být taxon Reticulitermes santonensis. To je původně severoamerický Reticulitermes flavipes, který se během 16.-17. století objevil v Evropě. Do nových podmínek se sem dostala jen jedna kolonie, která se začala šířit, dnes tu tedy žije sice teoreticky spousta různých kolonií, ale ty se vůči sobě nechovají agresivně. Nelze říct, kde jedna kolonie končí a kde začíná. Pokud bychom taxon Reticulitermes santonensis (není to samostatný druh) označili jako jednu kolonii, měla by miliardy jedinců.
Co se týká zastoupení jednotlivých kast v kolonii, nejpočetnější kastou v hnízdě jsou dělníci, ať už praví či nepraví, poměr vojáků kolísá mezi druhy - u několika skupin termitů jsou úplně vzácní, někde dokonce vojáci zcela vymizeli, a pak jsou kolonie, kde jsou četní, se zastoupením 15-20 % populace. Larvy, nedospělá stádia, tvoří maximálně 20 % kolonie.
S termitími hnízdy je to ale složitější, těch je také několik druhů.
Rozlišujeme tři základní strategie. První strategie se jmenuje Single site nesting, což by se do češtiny dalo přeložit hnízdění v jednotlivém kusu. To jsou právě ti sociálně primitivní termiti, kteří obývají jeden kus dřeva a délka života kolonie je determinována velikostí potravního zdroje. Nejsou schopni si najít další zdroj potravy. Hnízdo u nich vlastně neexistuje, jako hnízdo jim slouží kus dřeva, ve kterém žijí. Potom je přechodná strategie, které se říká Multiple site nesting, tj. mnohomístní hnízdění. To jsou termiti, kteří pořád ještě žijí ve dřevě, ale dokážou si stavět chodbičky v půdě nebo ve stromech a pomocí těchto chodbiček dokáží lokalizovat nové zdroje potravy. Když je najdou, část populace se tam přesune, což samozřejmě výrazně prodlužuje životnost kolonie a samozřejmě díky tomu mohou dosáhnout mnohem větší početnosti. Úplně nejodvozenější hnízdní strategie je tzv. Central site nesting, tj. jedná se o centralizované hnízdo, ze kterého kolonie ovládá potravní teritorium a chodbičkami proudí dělníci a vojáci a přinášejí potravu uvnitř svých těl do hnízda. Případně i kousky, pokud jsou to trávožraví termiti, nosí tam kousky trávy a ty jsou potom v hnízdě skladovány. Každopádně život jako takový probíhá v hnízdě, které je chráněné zdmi a vojáky, a dělníci už jen chodí tam a zpátky pro vodu a potravu.
Co bychom mohli v termitišti vidět?
Nejsložitější hnízdo najdeme u skupiny Termitidae Macrotermitinae, to je skupina, která se druhotně specializovala na pěstování hub, které jim slouží za potravu. Kdybychom se přiblížili k jejich hnízdu někde v rovníkové Africe, uvidíme kopec, který může být v krajním případě až 8 metrů vysoký, obvykle samozřejmě menší, tvar a velikost se liší podle druhu. Je chráněn poměrně tlustou vnější zdí, může být až 20-30 cm silná, a za touto stěnou je systém ventilace, která uvnitř hnízda udržuje stabilní mikroklima, odvádí pryč metabolické teplo a vhání dovnitř studený vzduch. Pak následuje vlastní hnízdo, kde jsou houbové zahrádky, jsou tam "školky", tedy místa, kde jsou skladována vajíčka a kde žijí larvy, jež jsou krmeny dělníky a je tam královská komůrka, která je úplně nejpevnější, nejlépe chráněnou částí hnízda, kde žijí pohlavní jedinci.
V případě rodu Makrotermes jsou populace obrovské. Královna je na počátku života i s křídly dlouhá 2 centimetry, ale po 20, 30 i 40 letech, takového věku se může královna dožít, narůstá její zadeček až do 15 centimetrové velikosti. V něm jsou produkována vajíčka tempem jedno vejce za 2 vteřiny, a to po dobu několika desítek let. Toto zvětšení jí neumožňuje normální pohyb, jen zepředu jí dělníci krmí hodnotnou bílkovinnou stravou a z druhého konce z ní odebírají vajíčka.
Jaký mají termiti význam v přírodě?
Termiti jsou zcela zásadní skupinou dekompozitorů v teplých oblastech. Potrava termitů se skládá z rostlinných materiálů podstatě ve všech různých fázích rozkladu. Konzumují zdravé i shnilé dřevo, opadané listí, květy, plody, lišejníky a trávy, mohou žrát i hlínu, tedy mineralizované zbytky rostlinné hmoty v půdě. Jejich hlavní ekologickou rolí je tedy dekompozice rostlinných zbytků.
