Zimoviště vodních ptáků v pražské Troji
V pražské Troji se u Vltavy zastavil zoolog Petr Brandl a v rozhovoru se Světlanou Lavičkovou vyprávěl, jak se volná příroda prolíná s tou udržovanou a jaké cesty si příroda hledá při své regeneraci.
Vltava v Praze je známým ptačím zimovištěm již po desítky let. Sice v průběhu let prochází změnami, ale stále můžeme říci, že zde zimuje každoročně několik tisíc jedinců vodních ptáků.
Pravda je, že na náplavce mezi Železničním a Palackého mostem je hodně ptáků, ale takoví ti běžní - labutě, kachny, možná lysky. Ovšem tady v Troji vidím jiné druhy.
První co zaujme, jsou černé siluety kormoránů na protějších topolech. K tomu je potřeba říct, že jich vidíme desítky, kdybychom ale přišli večer, kdy se sem kormoráni vracejí nocovat, tak bychom jich v letošním roce našli skoro jeden a půl tisíce. Teď kolem nás proletěli dva velcí rackové, budou to pravděpodobně rackové bělohlaví, a přímo naproti nám plave hejno různých druhů potápivých kachen. Hlavně jsou tam poláci chocholačky, poláci velcí a určitě bychom tu našli i nějakého exotického hosta z dalekého severu.
Proč se drží vodní ptáci právě tady?
Trojské zimoviště je tradiční lokalitou pro potápivé kachny. V době svého vrcholu, který byl před povodní v roce 2002, tu zimovalo až 4000 poláků od každého druhu. Byla to zcela mimořádná lokalita v rámci Česka a v podstatě jedna z největších v celé střední Evropě. Bohužel povodeň v těchto místech zapůsobila jako ekologické struhadlo, které vyčistilo tok a koryto řeky, tím pádem znepříjemnilo polákům zimování. Poláci jsou závislí na bentické fauně, tedy fauně dna, která je zase závislá na nánosech v řece. Po povodni byla řeka vystrouhaná až na štěrkopískový podklad, a tím pádem fauna dna, která je potravou zimujícím kachnám, vzala za své a obnovuje se velmi pomalu. Dnes už tu ale máme poláků okolo 400 až 800, takže můžeme doufat, že se v budoucnu zimoviště obnoví do původního rozsahu.
Vltava nezamrzá ani za velmi krutých zim, je to způsobeno vlivem vltavské kaskády, ze které odchází i v zimě prohřátá voda. Ptáci tu tedy v zimě vydrží. Když je krutá zima, tak u nás přibude více zajímavých severských hostů. V letošním lednu jsme tu měli řadu pěkných kachen, morčáků bílých. To jsou kachny s trochu absurdním zevnějškem, jsou zcela bílé, ale kolem očí mají černé monokly. Vypadají trochu jako duchové, jsou vidět hned za ranního šera. Byly tu i morčáci velcí a sem tam se ukázal i nějaký vzácný host, jako třeba samice turpana hnědého nebo samice poláka kaholky. Zimují tu i poláci malí - jsou ale jenom čtyři, takže se obtížně hledají v hejnu ostatních druhů poláků. My se v zoo pokoušíme o odchov některých druhů a některé z našich odchovaných ptáků vypouštíme zpátky do přírody.
Je možné, že i tato čtveřice, která tu zimuje, má nějakou vazbu k ptákům odchovaným v pražské zoo.
