Židovský obchodník Simon von Lämmel a konec napoleonských válek
Dvacátého června letos uplyne 100 let od bitvy u Waterloo, v níž armáda Napoleona Bonaparta utrpěla drtivou porážku od vojsk koalice evropských panovníků. Ve svém důsledku tento střet znamenal konec napoleonských válek. Poznamenaly i život v českých zemích a je s nimi spojen osud významného židovského obchodníka té doby Simona von Lämmela. Od jeho narození v Touškově nedaleko Plzně včera uplynulo rovných 170 let.
Jak svědčí přízvisko von, Simon Lämmel, ač z židovské rodiny, byl povýšen do šlechtického stavu. Než ho však takto císař František I. Rakouský roku 1811 odměnil, musel Simon Lämmel osvědčit důvtip i nesporné podnikatelské schopnosti.
V době, kdy po josefinských reformách koncem 18. století Židé poprvé pocítili ulehčení od všudypřítomných diskriminačních opatření, Simon Lämmel proslul jako novátorský zpracovatel ovčí vlny. Zavedl současně v chovu ovcí nové metody a brzy se zařadil mezi významné obchodníky rakouského císařství. Jistě i proto se mu již počátkem 19. století dostalo privilegia bydlet v pražském Starém Městě mimo židovské ghetto.
Jako přesvědčený stoupenec liberalismu a asimilace se významně zasloužil o rozvoj obchodu a stavebnictví, ale monarchii nejvíce prospěl za napoleonských válek. Pro rakouskou armádu odkoupil děla, která v bojích získali Francouzi, a tak eráru ušetřil obrovské finanční prostředky.
Tehdy již Simon Lämmel rozšířil svou činnost i do bankovnictví a císaře, který usiloval o stažení francouzských vojsk z Vídně, podpořil celým svým jměním. Nebylo to naposledy, kdy ho významně finančně podpořil. Konec války zastihl Simona Lämmela ve funkci armádního komisaře a po jejím skončení zastupoval monarchii při nejrůznějších celních a obchodních jednáních. Dokumenty zaznamenávají, že udržoval blízké styky i s básníkem Johannem Wolfgangem Goethem.
Přes své výjimečné postavení Simon Lämmel nezapomínal na stále nerovné postavení svých souvěrců. Usiloval o zrušení židovské daně a u císaře dosáhl alespoň jejího snížení. Na činnost Simona Lämmela navázal jeho syn Leopold, který ho co do věhlasu ještě předčil. V roce 1825 se stal spoluzakladatelem a posléze ředitelem první spořitelny u nás – Spořitelny české, s jeho jménem je v Praze například spojeno postavení smíchovské synagogy. To už je však další příběh rodiny, jejíž proslulost založil Simon von Lämmel.
