Židé se aktivně podíleli na porážce nacismu
V rámci pražské židovské obce působí mnoho organizací. Některé jsou velké až mezinárodní, jiné mají jen pár členů. K těm nejaktivnějším patří Sdružení židovských odbojářů a vojáků.
Sdružení židovských odbojářů a vojáků má 218 členů – přímých účastníků druhé světové války ať už v jednotkách na východní frontě, v západních armádách nebo na Středním východě. Cílem sdružení je uchovávat památku těch, kteří bojovali a padli ve válce proti nacismu. Ukázat, že jako židovští vojáci a odbojáři se mohou právem hlásit k odkazu hrdinných makabejských bojovníků, kteří před téměř dvěma tisíci let bojovali proti Římanům. Členy Sdružení židovských odbojářů a vojáků jsou přitom i rodinní příslušníci a příbuzní druhé nebo třetí generace.
Všichni se scházejí pravidelně jednou měsíčně. Kromě pravidelných schůzek je ovšem Sdružení aktivní i navenek. Prostřednictvím přednášek a putovních výstav popularizuje výsledky historických výzkumů o podílu Židů na porážce nacismu, a tak pro mnohé naše občany odkrývá dosud neznámé téma. V obecném povědomí bývají totiž Židé chápáni pouze jako pasivní oběť holokaustu. Čestná předsedkyně Sdružení, odbojářka Pavla Kováčová však říká: „Jsme bojovný národ. Židé nejsou žádné babky.“
Faktem je, že v důsledku poválečné ideologicky zaměřené interpretace druhé světové války se o významném podílu Židů v boji proti okupantům mlčelo nebo se přínos tohoto odboje snižoval. Podíl židovských odbojářů ale byl nesmírně vysoký.
Když se pod vedením generála Ludvíka Svobody utvářel v sovětském Buzuluku Československý armádní sbor, tvořili zpočátku Židé až 70 % celé jednotky. Tento údaj přitom mohl být ještě vyšší. Nedávno zesnulý místopředseda Sdružení židovských odbojářů a vojáků, plukovník Jindřich Heřkovič, bojující na východní frontě v československé tankové brigádě, například řekl, že ačkoli při zápisu do armádního sboru uvedl svou národnost jako židovskou, nebylo to respektováno. Takových případů bylo víc.
A dodejme ještě další přesvědčivá čísla: V pověstné bitvě u Sokolova v březnu 1943 tvořili Židé 40 až 50 % početního stavu. Nejmladším vojákem Svobodovy armády byl teprve čtrnáctiletý Kurt Lanzer, jehož dva bratři padli u Sokolova. Na frontách světové války bojovala i řada židovských žen jako spojovatelky, zdravotnice a ovšem stejně jako jejich mužské protějšky byly zapojeny i do partyzánského hnutí.
Nejstarším členem Sdružení židovských odbojářů a vojáků je 98letý lékař, plukovník Gustav Singer. Byl jedním z prvních vojáků, kteří se přihlásili do našeho armádního sboru. Následovala ho i jeho židovská manželka. Sloužila jako zdravotní sestra a prošla mnoha boji. Když nedávno pan Singer vzpomínal na boje u Sokolova, líčil, jak se ji při německém útoku snažil svým tělem chránit před střelami.
Čeští Židé ovšem bojovali také na Středním východě a na Západě. Byli mezi legendárními letci RAF a účastnili se bitvy o Anglii, bojovali v africkém Tobruku, v rámci Československé samostatné obrněné brigády ve francouzském Dunkerku a na dalších bojištích.
Nesmí se na ně zapomenout.
