Zenová meditace u jezuitů
Českou republiku navštívil v těchto dnech významný zenový mnich a filosof Fumon Nakagawa Roshi. V jezuitské koleji svatého Ignáce vedl víkendový kurz meditace. Patří k nejvýznamnější představitelům tradice sótó zenového buddhismu. Od roku 1979 působí misijně v Německu, v roce 1996 založil v Bavorsku první japonský zenový klášter v Evropě. Víkend zenových meditací se u svatého Ignáce se nekonal poprvé a svědčí o otevřenosti této řádové komunity jiným náboženským i kulturním tradicím. Možná i díky profesoru Ludvíku Armbrustrovi, který sám strávil v Japonsku dlouhou dobu na jezuitských misiích.
V Česku najdete nejrůznější meditační centra, která zastupují různé buddhistické směry. Buddhismus se často myslně chápe jako náboženství v evropském smyslu. Sami buddhisté mluví spíš o "souboru nástrojů, které umožňují vidět věci takové, jaké doopravdy jsou, tady a teď." Proto zen mohou praktikovat všichni - křesťané, muslimové, hinduisté i buddhisté. Roshi říká, co charakterizuje tradici sótó, kterou reprezentuje:
Fumon Nakagawa Roshi: "Především je to oddogmatizování. Dokonce ani Buddhovo učení nevidíme jako to nejvyšší. Od Buddhy se učíme praxi a skrze vlastní praxi potom chápat a poznávat ,co je správné a co správn0 není. Tato praxe spočívá v tom, že se snažíme stát se bdělým v mysli. To znamená nejdřív si musíme srovnat tělo, jeho držení. Pokud je to možné, zaujmeme lotosový sed nebo alespoň poloviční lotosový sed. A pak se snažíme vědomě dýchat a tak zklidnit svého ducha. Tím se uspořádává mysl. A s pomocí této jasné mysli pak můžeme porozumět věcem okolo, světu i sami sobě."
Jeden z důvodů, proč se současní Evropané tolik zajímají o východní duchovní tradice, je podle Rosiho ten, že tradice jako zen mají dlouhou historii a nabízí praxi, kterou může začít cvičit každý. Nejde o to, aby člověk hned ze začátku věřil, ale jde spíš o důvěru zkusit daná cvičení a poznat, co přinášejí. A co nabízí účastníkům meditačního víkendu?
Fumon Nakagawa Roshi: "Uspořádávám si své srdce, toť vše. Lidé v mém srdci pocítí atmosféru, pocítí energii místa, kde se nacházejí. Není to teorie, chtěl bych něco konkrétního přiblížit srdcím lidí. Jako svou úlohu vždycky vidím to, aby lidé skrze mne pocítili mír a pokoj té praxe, pokoj spirituální tradice a potom našli pokoj a radost ve svém srdci."
Musím říct, že i za tu krátkou dobu, co jsme s Roshim seděli proti sobě na meditačních polštářcích, jsem tento jeho pokoj v srdci velmi intenzivně vnímala. A tak mě samozřejmě zajímalo, co pro to musí dělat.
Fumon Nakagawa Roshi: "Sloužit lidem tohoto světa. Uvědomit si, co svět a lidé potřebují a odpovídat tím nejpodstatnějším. Někdy to, co lidé chtějí, nemusí být bezpodmínečně to nejdůležitější pro ně. Takže je důležité, aby pozvání k praxi bylo laskavé a abychom společně praktikovali."
Německo, kde Rosi žije, tak jako celá Evropa, je hodně ponořené do problémů, které přinesla finanční krize. Lidé mají strach, že přijdou o zaměstnání, mají strach o materiální jistoty a to plodí další strachy a právě v této atmosféře je podle Roshiho nesmírně důležité, abychom se dokázali dostat k pokoji v našem srdci, protože teprve na jeho základě můžeme poznat, co je třeba udělat pro nápravu.