Zdeněk Petr
Když mě jako kluka okouzlila Píseň pro Kristýnku z komedie Sto dukátů za Juana, zapamatoval jsem si, že autorem té jímavé melodie, kterou si brzy osvojil celý národ, je Zdeněk Petr. Netušil jsem tenkrát, že se s ním v dospělosti nejen setkám, ale i spřátelím.
Konec šedesátých let a velký úspěch malého divadélka Rokoko uprostřed Václavského náměstí v Praze. To byla Filosofská historie - muzikál autorů textaře Ivo Fischera a hudebního skladatele Zdeňka Petra (21.9.1919 - 5.12.1994). Život hudebního skladatele Zdeňka Petra patřil české písničce. ( Jak to zní jednoduše, a přitom co je zatím práce, nápadů, ale taky melodií, které si pamatujeme dodnes...) Neboli, jak na svého kolegu a přítele vzpomíná jeho jmenovec Zdeněk Svěrák, který to napsal hezky a výstižně; tak trochu státnicky: Zdeněk Petr se zasloužil o českou hudbu, jmenovitě o její taneční, populární a především hudebně-dramatický žánr během uplynulých padesáti let.
Přesně tak - vždyť nakonec jméno Zdeňka Petra můžeme číst už v titulcích hudebních aranžmá melodií Burtona. Lanea v muzikálu Divotvorný hrnec. V muzikálu, který se u nás doma poprvé představil v režii Jiřího Voskovce rok po své premiéře na Broadwayi a jenom čtrnáct dnů po Únoru 1948(!). Hudba tedy mohla zůstat, ale texty - ty už se musely místy trochu změnit. (Písničky z Divotvorného hrnce se dočkaly obnovené premiéry právě v šedesátých letech, kdy je zpívaly nejenom tehdejší vycházející hvězdy divadla Semafor, ale taky např. Yvetta Simonová a Milan Chladil a nebo - stejně jako při poválečné premiéře - Ljuba Hermanová.)
Pokud píšeme o Zdeňku Petrovi na internetových stránkách Českého rozhlasu, bylo by hříchem zapomenout na jedno důležité datum. 10. květen 1953 - tehdy jste poprvé mohli slyšet hudební komedii Zdeňka.Petra a Vladimíra Dvořáka Sto dukátů za Juana. ( Původně to měla být jenom taková divadelní hříčka. Hrát ji měli studenti v Dejvicích v režii Oldřicha Nového, dirigovat měl Libor Pešek a pro titulní roli jsme si vybrali Miloše Formana). Muzikál, který přinesl na svou dobu nebývale velké množství šlágrů, hitů, zkrátka melodií, které od té doby ani příliš nezestárly. (Bylo to vítané osvěžení v čase, který vyznával spíš povinnou úctu k častuškám a nejrůznějším budovatelským popěvkům) Trochu stranou populární hudby a dalších muzikálů jako byly Pan Pickwick, nebo Robin Hood (spolupráce s textařem Ivo Fischerem) zůstává podíl Zdeňka. Petra na divadelních inscenacích např. v Národním divadle - Shakespearova hra: Jak se vám líbí... nebo Klicperův Zlý jelen. O hudbě k Osbornově Komikovi v režii Alfreda Radoka se tehdy psalo, že je citlivá a vnímavá k atmosféře celého představení a divákům nenápadně přibližuje jeho výraznou citovou rovinu.
Téměř třicet let byl Zdeněk Petr pracovníkem (redaktorem, hudebním režisérem a také dirigentem) Československého rozhlasu a z jeho dosud nepublikovaných pamětí jsme pro vás už vysílali na stanici ČRo 2-Praha četbu na pokračování. Vedle mnoha jiných melodií nemohla mezi řádky chybět ani ta, která je asi z notového diáře Zdeňka Petra nejslavnější. (Juanova) Kristýnka. Taky jednu znám, a tak se, prosím, nezlobte, že tu písničku posílám dnes právě jí. Je to moje neteř.