Zdeněk Nejedlý: Milé děti, hoši i děvčata...
Tento projev byl zaznamenán v průběhu oficiálního setkání dětí s ministrem školství v roce 1946. Projev je příkladem, jak mnoha slovy téměř nic neříci. Připomene však atmosféru poválečné doby, kdy školství procházelo mnoha reformami a kdy už i v osobě Z. Nejedlého společnost nabírala zřetelný kurs směrem ke komunistickému totalitarismu.
Jak vypadalo celé setkání dětí a pracovníků školství s ministrem Zdeňkem Nejedlým? Po dvouminutovém obřadném úvodu reportéra pronášejí zdravici přítomné děti. Od 6. minuty hovoří přednosta pedagogicko-didaktického oddělení Václav Klabík o plnění úkolů škol, asi po půl hodině dostává slovo tehdejší ministr školství Z.Nejedlý. Jeho projev je nimořádně bezobsažný a v úporné snaze přiblížit se dětem místy až úsměvný. Po ukončení projevu pokračuje setkání dlouhým předáváním vyznamenání školám za vzorné plnění povinností. V závěru pak hovoří Z.Nejedlý s dětmi, ale je znát, že se tento profesor a badatel necítí v této roli příliš dobře.
V archívu Českého rozhlasu je uložena také řada nedělních promluv „Na okraj dne“, které Z.Nejedlý psal a do vysílání načítal v 50. letech.
Z.Nejedlý v mnoha projevech propagoval politiku Národní fronty a komunistické ideje. V první Gottwaldově vládě byl ministrem školství a osvěty (2. července 1946 – 25. února 1948). V tomto období se Nejedlému nepodařilo prosadit reformu školství, proti níž se postavili lidovci, národní socialisté a katolická církev. Zákon o jednotné škole byl tak přijat až 21. dubna 1948. Mimo jiné zavedl devítiletou školní docházku a otevřel cestu ke komunistické a ateistické ideologizaci školství a likvidaci církevních škol. Po únoru 1948 byl Z.Nejedlý ministrem práce a sociální osvěty. Od 25. února 1948 do 31. ledna 1953 pak zastával opět funkci ministra školství a národní osvěty.