Základní údaje o sokolu stěhovavém

Rozšíření: Druh s celosvětovým rozšířením. Je rozlišováno až 22 subspecií, u nás žije sokol stěhovavý eurosibiřský (Falco peregrinus peregrinus).

Rozměry: Dravec velikosti vrány. Sameček, tzv. terček, je podstatně menší než samička. Sameček váží cca 500 až 600 gramů, samička 900 až 1100 gramů.

Hnízdění: Hnízdo buď zabírá jiným ptákům, nebo hnízdí na holém povrchu skal či staveb.Vajíčka jsou obvykle nažloutlá až červenohnědá s hustými hnědými skvrnami; ve snůšce bývají 3 až 4. Zahřívají je samice i samec, podíl samice je však vyšší. Doba sezení trvá většinou 28 až 29 dnů. V prvních dnech po vylíhnutí mláďat loví a přináší potravu jen sameček a samice ji dělí a krmí mláďata; později už loví i samice a naopak samec rovněž krmí. Mláďata zůstávají ve hnízdě 35 až 40 dní, pak jsou ale ještě dlouho krmena mimo hnízdo.

Tah: Severnější populace jsou tažné, ve střední a západní Evropě je vyšší podíl ptáků, kteří pouze přeletují anebo zůstávají v oblasti hnízdiště.

Potrava: Především ptáci, které vyhlíží v letu a střemhlav na ně útočí. Podle výzkumu prováděného v Německu byl nejčastější kořistí holub domácí a špaček; loví však prakticky všechny druhy ptáků až do velikosti kachny a výjimečně i větší.

Ohrožení: Po druhé světové válce začaly stavy sokolů stěhovavých klesat v důsledku používání chlorovaných uhlovodíků typu DDT, které se kumulovaly v jejich kořisti a posléze u sokolů způsobovaly reprodukční problémy (snížená plodnost, příliš křehké skořápky vajíček, vyšší úmrtnost mláďat).V současnosti vedle chemizace prostředí ohrožují sokoly především vedení vysokého napětí, rušení na hnízdištích a vandalismus