Začíná přelomový sněm jezuitů
V Římě dnes začíná 35. generální kongregace jezuitů, největšího řádu katolické církve. Podle očekávání má rezignovat generální představený, Holanďan Peter-Hans Kolvebach, jemuž bude letos 80 let. V oficiálním prohlášení uvedl, že se řád nenachází v jednoduché situaci a jeho vedení je třeba svěřit do rukou některého z mladších bratří. Nejvyšší představitel Societas Iesu sice neupřesnil, o které problémy jde, podle deníku The New York Times se však bude jednat zejména o dramatický úbytek kněží a finanční problémy, související se sexuálními skandály.
Podle znalců se jezuitský řád nachází v daleko vážnější krizi, než se všeobecně soudí. Zaznívají dokonce hlasy, že by mohl podruhé ve své historii zaniknout. Právě vlastní dějiny ovšem mohou jezuity povzbudit: řád byl založen v roce 1540, ale papež Klement XVI. jej roku 1773 na nátlak katolických vládců Evropy rozpustil. Za Pia VII. v roce 1814 ale došlo k jeho znovuzrození. Generální kongregace se zúčastní 225 členů (se současným generálem 226), z nichž 218 má právo volit jeho nástupce.
Jezuité jsou tradičně považováni za nejintelektuálnější kněžský řád. Studium a příprava na členství trvalo tradičně 13 let, přičemž po vysvěcení následoval ještě jeden rok studia. V polovině studia byla navíc tříletá přestávka, kdy mohli adepti kněžství studovat na některé z desítek jezuitských univerzit v různých částech světa. Znamenalo to, že jezuita nebyl plně vysvěcen před třicátým rokem života. V současnosti se ale příliv mladých mužů zastavil, a jezuité také začínají řád opouštět. Jenom ve Spojených státech z řádu vystoupilo v posledních letech 5000 členů. Průměrný věk se tak nebezpečně zvyšuje.
Krize společenství se v mnohém ohledu neliší od potíží jiných náboženských institucí. Jezuité se ovšem liší tím, že do krize vstupovali jako řád těšící se mimořádné prestiži a špičkové členské základně. Drastické demografické změny jsou pak tím víc patrné. Řád se snaží zavádět některá protiopatření. Oprášil například původní reguli svatého Ignáce z Loyoly, který nezamýšlel tak dlouhé přípravné curriculum. Absolventi také dostali širší možnosti volby vlastního uplatnění. Někdejší princip sicut cadaver, který ukládal jezuitovi, že musí poslouchat vedení "jako mrtvola", už dávno neplatí, a na sněmu se nejspíš prosadí i další změny, uzavírá deník The New York Times.
