Zabiják zvaný Ebola
Populace goril ve volné přírodě silně decimují některé choroby. Onemocnění, která jsou pro nás banalitou, mohou být pro gorily smrtelná. Existují ale choroby, se kterými si ani my lidé nevíme rady. Mezi nimi krvácivá horečka. Kromě napadených goril a menších opic má na kontě již mnoho obětí i v afrických vesnicích. V Ugandě, Kongu a na dalších místech jí podlehly už stovky lidí. Proč? Konzumovali infikované maso z buše. Napadl je zabiják zvaný ebola.
Ebola je považována ze jednu z nejnebezpečnějších virových chorob na světě. Svou ničivou sílu ukázala už roku 1976, kdy se poprvé objevila v blízkosti africké řeky Ebola (odtud také pochází její pojmenování). Jak píše server Idnes.cz, nemocní krváceli ze všech tělních otvorů, měli celé tělo pokryté modřinami a zvraceli nejen krev, ale i mrtvé tkáně svých orgánů. Naprostá většina všech nakažených zemřela v obrovských bolestech do deseti dnů. Po více než 30 letech od této události stále neznáme způsob, jak se této chorobě efektivně bránit. Lidé i zvířata nadále umírají velmi drasticky.
Pokud bychom pátrali po původu onemocnění, mnoho bychom toho nenašli. Původce eboly dodnes není přesně znám. Uvádí se, že se virus na člověka poprvé přenesl z některého druhu pralesních opic a velmi rychle se adaptoval novému hostiteli. Za nejčastější zdroj nákazy lidí byla považována konzumace masa infikovaných primátů. Jak uvedl zpravodajský server Allafrica.com, poslední výskyt eboly v Ugandě měl pravděpodobně jiného původce. Infikované bylo kozí maso.
Virus, který způsobuje ebolu, je velmi resistentní a dokáže přežívat i mimo tělo hostitele. Šíří se až neuvěřitelně rychle a jednoduše - třeba i pouhým dotykem (nejčastěji však kousnutím nakaženými primáty). Obyvatelé ugandských vesnic jsou posledním výskytem znepokojeni. Ukazuje se totiž, že zvířata z buše (jako jsou hroši, krokodýli, buvoli, divoká prasata, opice baboons, antilopy vodní a třeba zebry), na kterých jsou lidé leckdy životně závislí, mohou být také potencionálním zdrojem nákazy.
Vzhledem k popsané rychlosti šíření choroby a vysoké mortalitě postižených (rychlá smrt nastává až u 90 procent nakažených) je vždy velmi důležitý včasný zásah zdravotníků a dodržování přísných hygienických opatření. V místech, kde ebola propuká nejčastěji (tedy v oblastech Demokratické republiky Kongo, Ugandy, Gabonu a Súdánu), je však právě toto velký problém.
Kromě Ugandy řádila na podzim minulého roku epidemie i v Kongu. Okamžitě zde byly zakázány veškeré pohřební rituály, které šíření eboly velmi napomáhají. V obou zmíněných oblastech se do boje zapojily mnohé humanitární organizace. Šířící se chorobě však lékaři nedokázali plně zabránit. Následky byly tragické. V Kongu zemřelo více než 167 lidí, ugandská pohroma za sebou zanechala 35 mrtvých a 150 nakažených.
Ugandské úřady se nyní snaží potlačit černý lov a potažmo prodej masa z divočiny. Chtějí tak zamezit šíření chorob. Legálně prodávané maso musí splňovat hygienické normy - musí být správně ošetřeno a skladováno. O tom se nedá mluvit v případě masa z buše. Nelegální překupníci totiž dovážejí zabitá zvířata do vesnic a měst ve velmi špatném stavu. Nedávno byla například zadržena skupina pytláků s masem ukrytým pod sedadly taxíku, které bylo zamořené mušími vajíčky. Jiný případ mluví o ženě, která byla spatřena nedaleko "provizorní masny" v jedné z ugandských vesnic. Špalek opečeného bizoního masa si odnášela ve špinavém děravém sáčku.
Takové zvěřinové maso neboli "game meat" se prodává v Ugandě hned na několika notoricky známých místech. Nakasongola, Luwero, Kiboga, Masindi, Mubende a Kampala. To jsou asi ty nejrizikovější oblasti.
Přestože Ugandská správa divočiny (The Uganda Wildlife Authority) soustavně vyzývá obyvatele, aby upustili od jakéhokoliv kontaktu s divokou zvěří, situace se nezlepšuje. Místní úřady se přesto snaží obyvatele i nadále o všech rizicích, spojených s výskytem chorob, informovat.
