Za Spejblem a Hurvínek…anebo spíš Za Josefem Skupou
Lednové dny každého roku jsou spojeny se dvojím výročím vynikajícího českého loutkoherce Josefa Skupy. Narodil se 16. ledna (roku 1892), zemřel 8. ledna (1957). Pocházel ze Strakonic, jeho další život byl však spjat především s Plzní. Od dětství projevoval výtvarné nadání. Proto vystudoval uměleckoprůmyslovou školu. Vzápětí začal vyučovat na střední škole. Bylo to ovšem v době první světové války, a proto musel narukovat na vojnu.
Nastoupil na frontu do Uher, ale brzy byl naštěstí převelen do Plzně. A zde začala jeho celoživotní práce pro divadlo. Nejprve ryze na amatérské úrovni. Působil v Loutkovém divadle Feriálních osad, které vedl lidový loutkář Karel Novák. Skupa se brzy stal dominantní osobností tohoto amatérského souboru. Vystupoval zpravidla sólově s loutkou Kašpárka. V roce 1919 se zásluhou loutkáře Karla Noska zrodila figura směšného pantáty s velkýma ušima, kterého Skupa nazval Spejbl.
V roce 1920 se Skupa oženil. S manželkou Jiřinou neměli sice žádné děti, zato se jim společnou celoživotní láskou stalo loutkové divadlo. Skupova žena po dlouhá léta vodila na jevišti Hurvínka. - Postavička Hurvínka vznikla ovšem až v roce 1926. Skupa z dvojice loutek vytvořil ustálené typy: přihlouplého a tlachavého otecka, který neustále poučuje svého prostořekého a bystrého synka.
Tuto loutkovou dvojici pak v roce 1930 doplnila ještě naivní dívenka Mánička, kterou mluvila Anna Kreuzmannová. V témže roce (tedy 1930) se Skupa definitivně rozhodl vydat na profesionální dráhu. Třebaže byl od roku 1927 ředitelem původního Novákova loutkového divadla, stále si ponechával učitelskou profesi. Teprve v roce 30 učitelování opustil a dal se zcela do služeb divadla. Soubor už nevystupoval pouze v Plzni, ale začal putovat po celém Československu. A s mimořádným úspěchem. Divadlo navštívilo i několik štací v zahraničí, zde však postavičky nadále mluvili česky, což účinnost komiky pro cizí publikum oslabovalo.
Během druhé světové války se repertoár Skupova divadla začíná více obracet k dospělému publiku a nabírá vážnější charakter. V lednu 1944 byl Skupa zatčen a odsouzen za poslech zahraničního rozhlasu. Uvězněn byl v Drážďanech. Odtud se dostal až na samém konci války.
Po válce Skupa obnovil činnost divadla Spejbla a Hurvínka – nikoli už v Plzni, ale v Praze. Divadlo bylo velmi úspěšné a to nejen před domácím publikem, ale také na četných zahraničních zájezdech, kde zásluhou mladých herců začínají loutky promlouvat i v jiných jazycích. Mezi novými loutkoherci, kteří nastoupili v roce 1953, byl také Miloš Kirschner. Ten se po Skupově smrti v roce 1957 ujímá vedení souboru a Skupův odkaz přenáší do dalších desetiletí.
Josef Skupa s manželkou v roce 1956. Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu