Za kovovou znělostí hlasu Jiřího Adamíry
V pestré paletě hlasů, které uchovává archiv Českého rozhlasu, je velké množství těch, které můžeme bez váhání označit jako nezaměnitelné. Patří mezi ně bezpochyby i hlas vynikající herecké osobnosti Jiřího Adamíry.
Svým nízko položeným hlasem, v jehož někdy až temné znělosti slýchali recenzenti jakousi kovovou pevnost, byl předurčen – mimo jiné – pro úlohy vladařů, osobností autoritativních, mnohdy přímo pro krále. Krále Václava IV. ztělesnil v inscenaci stejnojmenné hry Arnošta Dvořáka, kterou v roce 1968 natočil režisér Petr Adler.
Na rozdíl od temperamentu českého krále Václava IV. byl anglický král Richard III. ze slavné Shakespearovy hry obdařen především fyzickým hendikepem, který krále posléze přivádí ke zrůdným činům. Poslechněme si v další zvukové ukázce, jak tyto vlastnosti vtělil do postavy Richarda III. Jiří Adamíra ve vstupním monologu. Adaptaci Shakespearovy hry natočil v roce 1964 Josef Červinka.
Nejvlastnější hereckou doménou Jiřího Adamíry byly postavy intelektuálů, lidí zaujatých svou myšlenkou, snažících se prosadit svůj názor silou argumentů, tvrdošíjně hájících svou pravdu. Z tohoto rodu je také postava Alexandra Flemminga z původní rozhlasové hry Oldřicha Daňka Dialog s doprovodem děl. V roce 1967 ji natočil Ludvík Pompe, který po bok Jiřího Adamíry obsadil do úlohy generála Zdeňka Štěpánka.
Jiří Adamíra se narodil 2. dubna 1926 v Dobrovicích na Mladoboleslavsku. Vystudoval gymnázium ve Vršovicích a průmyslovku na Smíchově, ale pak se vrhl – aniž k tomu měl nějakou odbornou průpravu – na divadelní kariéru. Ještě v dobách studií byl členem Divadla mladých pionýrů (1945 až 1946), později přešel do zlínského Divadla pracujících (1946 – 1950), v letech 1950-52 absolvoval vojnu, pak nastoupil do Státního divadla v Ostravě (1952 – 1960) a odtud do Realistického divadla Zdeňka Nejedlého v Praze na Smíchově (1962 – 1990). Na závěr svého života – zemřel 14. 8. 1993 – přešel do Národního divadla.
V rozhlase natočil velké množství vynikajících rolí. Uvedli jsme si v úryvcích dosud pouze tři. Čtvrtá je pak výňatkem z poslední úlohy, kterou Jiří Adamíra před rozhlasovým mikrofonem stvořil. Jde o roli Maurice Castla, příslušníka britské Tajné zpravodajské služby, který pracuje pro ruskou špionáž. Dramatizace byla natočena podle románu Grahama Greena Lidský faktor a její poslední, osmá část, z jejíhož závěru ukázka pochází, byla dokončena v červnu 1993. Jiří Adamíra zemřel 14. srpna téhož roku.
Úlohu Castlovy ženy Sáry, s níž se hrdina v závěru hry loučí, hrála tehdy Hana Maciuchová, která, jak většina ctitelů hereckého umění Jiřího Adamíry ví, byla hercovou životní partnerkou.
