Z Maháráštry do Madhjapradéše (Sendhwa, pátek 5. prosince 2003)
Jedinému z nákladních aut nechybí zezadu na korbě nápis "Trubte, prosím" - a že když jsme se za nimi vlekli z Bombaje na severovýchod, viděli jsme jich mnohem víc než by se nám líbilo. Do Indauru, jak jsme plánovali, se nám dojet nepodařilo a na noc jsme museli zůstat asi sto padesát kilometrů před ním. Za tmy není bezpečné pokračovat v cestě kvůli neosvětleným autům, chodcům a jezdcům.
Cestování ostatně nepůsobí zvlášť bezpečně ani ve dne. Předjíždí se na krev a na úzké silnici velmi často jedou vždy dvě a dvě auta čelně proti sobě... Krajina je ovšem velmi zajímavá; jako by si malé dítě modelovalo na pískovišti zaoblené i špičaté kopečky a někdo je pak tisíckrát zvětšil... Mnohé navíc zdobí hinduistické chrámy.
Jestliže jsem včera psal, že se učíme poznávat příslušníky různých náboženství, pak dnes jsme měli příležitost vidět "vzduchem oděného" ortodoxního džinistu. Poznat ho bylo snadné, protože byl skutečně "oblečený" jen do vzduchu - nahý klusal podél silnice. (Džinismus je náboženství, jehož příslušníci praktikují zásadu ahinsy - neubližování všemu živému. "Vzduchem odění", nejortodoxnější z džinistů, jdou cestou asketismu a meditace a zříkají se světa do té míry, že se obejdou i bez oděvu.)
![Jedinému z nákladních aut nechybí zezadu na korbě nápis "Trubte, prosím"](https://vltava.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/lightbox/public/images/00169854.jpeg?itok=WYtU__xu "Jedinému z nákladních aut nechybí zezadu na korbě nápis "Trubte, prosím" | foto: Khalil Baalbaki")