Vzlétnout jako Fénix z popela
Fénix je bájný pták, který se vyskytuje v mytologiích mnoha národů. V detailech se jednotlivé legendy liší, základní atribut je ale stejný. Spálení a znovuzrození z popela.
„Probuď v sobě Fénixe! Vzhůru do světa!“ hlásá reklama na pšeničné pivo s vůní thajského koriandru a brazilských pomerančů. Po jeho požití v sobě údajně objevíte chuť Belgie. Fénix si říká i distributor stomatologických nástrojů a přístrojů, ale tento název nese také souhvězdí na jižní obloze, funkcionalistický palác na Václavském náměstí v Praze, řada kaváren, hotelů atd. Fénixovy slzy jsou extrakt z konopí s výraznými léčebnými účinky. A co to všechno má společného se skutečným Fénixem? Pramálo.
Egyptský Benu
Fénix je pták. Tajuplný, fantastický, legendární opeřenec, záhadná bytost známá z mytologie starověkého Egypta, Orientu a mnoha dalších národů. Staří Egypťané uctívali volavku jménem Benu a považovali ji za prapůvodní božstvo, které se zrodilo samo ze sebe, když se země vynořila z pravodstva. Z pozdní výslovnosti ve tvaru boinu pochází řecké slovo fénix.
Pověst praví, že Benu usedl na tajemný kámen benben v Reově chrámu, první pevný pahorek na Zemi, a stal se Reovou živoucí duší. A protože duše je nesmrtelná, ani on nikdy nezemřel. Stal se symbolem zmrtvýchvstání a návratu všech věcí ke své prapodstatě. Jedenkrát za pět set let, když se naplní jeho dny, přilétá do Reova chrámu v posvátném egyptském Slunečním městě Heliopolisu a, jakmile se dotkne benbenu, shoří na popel a znovu se zrodí k novému životu – omlazený a ještě krásnější.
Řecké a římské báje
Řecký historik Hérodotos zvaný Otec dějepisu popsal v 5. století před naším letopočtem zvířenu Egypta a o Fénixovi uvádí: „Ve skutečnosti jsem žádného nespatřil, viděl jsem pouze jeho umělecké ztvárnění. Vzhledem i velikostí se nejvíce podobá orlu. Jeho pera jsou z velké části zlatá, ale převažují pera červené až nachové barvy.“
Římský básník Ovidius několik století po Hérodotovi napsal: „Poté, co prožije pětiset let, postaví si Fénix hnízdo ve větvích dubu nebo koruně palmy. Nasbírá skořici, nardový olej a myrhu, ze kterých si vytvoří lůžko. Na něm se uloží a vydechne naposledy.“ Z mrtvého Fénixe se zrodí nový, který bude žít po stejně dlouhou dobu jako jeho předchůdce. „Když dostatečně zesílí, odnese hnízdo – rodnou kolébku i hrob svého otce – do města Heliopolisu a zde jej uloží do chrámu Slunce.“
Středověká legenda
Další představa Fénixova obrození se ustálila na sklonku středověku. V pramenech se dočteme, že jednou za pět set let postaví kněží v heliopoliském chrámu hnízdo. Na něj dají trní a síru. Fénix na oltář přiletí, sedne si a vtom se chrastí se sírou od horkého povětří vznítí Fénix i s hnízdem shoří na popel. Druhý den se v popelu objeví červ, který třetí den doroste v dospělého ptáka a uletí.
Údaje o tom, jak dlouhá je perioda znovuzrození, se liší. Tacitus ve svých Letopisech uvádí 1 460 let. Podle zjištění dávných egyptských astronomů právě jedenkrát za tak dlouhou dobu hvězda Sírius vychází v Mennoferu současně se Sluncem.
Asie i Harry Potter
Fénixe v různých podobách najdeme leckde. V Číně se mu říkalo Feng-chuang. Z ruského folklóru známe ptáka Ohniváka, tedy Žar-ptícu, o níž napsal slavný balet Igor Stravinský. Svého Fénixe jménem Fawkes má i slavný kouzelník Harry Potter. A všichni tito bájní ptáci mají jedno společné – kdo by jim chtěl ublížit, se zlou by se potázal.
