Vzhůru na Petřín!
Dnes se s archivem Českého rozhlasu vydáme na vrch Petřín. Poslechneme si reportáž, v níž jistý pan Gottlieb popisuje, co vše lze při pohledu z Petřínské rozhledny spatřit, reportáž, v níž současně vzpomíná na starou Prahu. Tato reportáž byla vysílána pražským Radiojournalem 6. května 1936, tedy téměř přesně před 80 lety.
Skutečnost, že nyní připomínáme onu věž na vrchu Petřín, věž, která je jakousi zmenšenou kopií pařížské Eiffelovy věže, není náhodná. V tomto roce si budeme připomínat, že od jejího postavení uběhlo 125 let. Stavba věže byla zahájena v březnu roku 1891, dokončena byla 20. srpna téhož roku a tehdy také slavnostně otevřena. Stala se jednou z hlavních atrakcí Zemské jubilejní výstava z roku 1891. Podnět k jejímu vybudování dali dva ze zakladatelů Klubu českých turistů – dr. Vilém Kurz a Vratislav Pasovský.
Zmíněný Vratislav Pasovský byl nejen členem Klubu českých turistů, ale profesí architekt. Sám vypracoval návrh rozhledny. Konstrukci pak vyprojektovali Ing. František Prášil a Ing. Julius Souček, oba zaměstnanci Českomoravské strojírny.
Nyní – pro přesnost – několik technických údajů. Rozhledna je vysoká 63,5 metru. Základy jsou zapuštěny 11 metrů pod povrch země. Konstrukce je ocelová a váží 175 tun. Středem konstrukce se táhne osmiboký tubus, v němž je dnes umístěn výtah. Kolem tubusu se vinou dvě točitá schodiště, každé obsahuje 299 schodů. Rozhledna má dvě vyhlídkové plošiny, přičemž horní je ve výšce 55 metrů.
Za oněch 125 let, po které rozhledna stojí na petřínském vrchu (její základna je ve výšce 324 metrů nad hladinou moře), prodělala celou řadu dramatických situací a také proměn. Mimo jiné na jejím vrcholu propukl požár (to bylo v červenci roku 1938). Nastal patrně v důsledku elektrického zkratu. Nikomu se naštěstí nic nestalo. Rozhledna byla opravena poměrně v krátké době, v polovině srpna téhož roku byla znovuotevřena.
Pohled na Karlův most z Petřínské rozhledny. Foto: commons.wikimedia.org
1. května 1953 byl na vrcholu rozhledny uveden do provozu televizní vysílač s anténním nástavcem. Televize z Petřína přestala vysílat až v roce 1992, na špičce konstrukce pak zůstaly už jen rozhlasové vysílače. V průběhu 70. – 90. let byla rozhledna několikrát rekonstruována. Otevřena byla v květnu 1991 ke stému výročí Zemské jubilejní výstavy. V roce 1998 ji čekala generální rekonstrukce, po níž byla znovu uvedena do provozu v březnu roku 2002.
A ještě ještě jedna technická zajímavost: reportáž pana Gottlieba z roku 1936 byla v rozhlase natočena na tzv. blattnerfon. Šlo o první přístroj založený na magnetickém principu, jenž našel v pražském Radiojournalu uplatnění od roku 1935 (15. září), kdy byl dovezen z Anglie. Magnetický zápis se uskutečňoval na ocelový pás. Ten byl široký 3 milimetry a silný 0,08 milimetrů. Zaznamenaný zvuk měl poměrně vysokou kvalitu, nevýhodou byla ovšem vysoká posuvná rychlost. Pásek se pohyboval rychlostí 1,5 metru na vteřinu. Na hliníkový kotouč (o průměru 62 centimetrů) bylo navinuto 15 kilogramů pásu, na nějž bylo možno nahrát přibližně 20 minut záznamu (pro záznam půlhodinového pořadu bylo potřeba téměř 3 kilometry pásu).
Blattnerfon a technik B.A.Brautverger - 1935. Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu