Výstava Záhadné pouto představuje historii výjimečného vztahu mezi českým a židovským národem

Záhadné pouto je název nové panelové výstavy, která vznikla u příležitosti třicátého výročí znovuobnovení diplomatických vztahů mezi Izraelem a tehdejším Československem. Inicioval ji izraelský velvyslanec Daniel Meron a Velvyslanectví Státu Izrael. Vernisáž měla vernisáž ve středu v Rožmberském paláci na Pražském hradě, kde bude k vidění do konce dubna a poté poputuje na další místa.

Ačkoliv Česko a Izrael leží daleko od sebe, mají nadstandartní vztahy. Autorem výstavy o tajemném poutu obou národů je hebraista a diplomat Robert Řehák.

„Ty dva národy jsou si podobné, jsou to dva malé národy, které mají smysl pro humor, jsou ohroženy na své existenci, ale zároveň je tu ještě něco hlubšího. Je tu vztah, který se budoval v průběhu historie, a budoval se na rozhodnutí mnoha konkrétních lidí, politiků, vládců a panovníků. Skrze jejich odvahu to došlo až tak daleko, protože i v tom našem národě byly mnohé antisemitské tendence, zažili jsme zde i pogromy, ale v průběhu historie se to podařilo překonat díky odvaze. Třeba díky odvaze Tomáše Garrigua Masaryka, který se nebál postavit podstatné části svého národa na obhajobu Leopolda Hilsnera a podařilo se mu tu tendenci zvrátit.“

Výstava na symbolických dvanácti panelech představuje řadu událostí z dějin česko-židovských vztahů. Nejstarší z nich se zapsala do historie Prahy.

„Máme tu zprávu, která sahá více než 1000 let zpátky. Je to zpráva od obchodníka a zřejmě i diplomata Ibráhíma ibn Jákuba, který kolem roku 965 dorazil do Prahy s diplomatickým poselstvím z území dnešního Španělska od tamního chalífa z Córdoby. On si na cestě psal jakýsi deník, psal si ho v arabštině a zapsal si, že přišel do města Frága, které bylo vystavěno z bílých kamenů, a že zde byli různí lidé – Slované, kteří tu žili, ale přicházeli sem i Turci a Židé. To je vůbec první zpráva o Praze, ale také o židovské přítomnosti.“

Ačkoliv to v té době nebylo obvyklé, český král ve středověku poskytl Židům právní ochranu.

„Přemysl Otakar II. vydal v roce 1254 zvláštní dekret, který se jmenuje Statuta Judaeorum. Dekret zjednodušeně řečeno říká: Od dnešního dne jsou všichni Židé mým majetkem. To v tehdejší době znamenalo ochranu, protože na majetek krále nikdo nemůže sahat. V dekretu se také praví, že nikdo nemůže beztrestně zabít nějakého židovského spoluobčana nebo poškodit hřbitov a pokud by tak udělal, byl by vystaven přísnému trestu. To způsobilo, že tady ve středověku Židé získali nějakou právní ochranu, která potom byla spolupodepisována ostatními králi po celou další historii.“

Ilustrace k výstavě Záhadné pouto

Po vyhlášení Státu Izrael bylo Československo jednou z prvních zemí, které uznaly jeho existenci, a velmi záhy navázalo oficiální diplomatické styky. Ty byly přerušeny v roce 1967 a znovuobnoveny před třiceti lety.

„V Izraeli jsou Češi považováni za nejlepší přátele Izraele v Evropě a při poslední návštěvě pana prezidenta Zemana v Knessetu dokonce Benjamin Netanjahu řekl, že Češi jsou vůbec nejlepší přátelé na celé východní polokouli.“

Výstavu Záhadné pouto doprovází ilustrace studentů Západočeské univerzity v Plzni.